NEJM October 4, 2018

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1806382

Druhá fáze klinické studie s využitím tyrosinkinázových inhibitorů při léčbě psoriázy

Signalizace tyrozinkinázy 2 (TYK2) je zapojena na další cytokinové signalizace, která je podkladem patofyziologie psoriázy. Selektivní inhibitor TYK2 může být efektivní v léčbě psoriázy. Autoři vytvořili druhou fázi klinické studie, jednalo se o dvojitě zaslepenou studii, jíž se účastnilo 267. Ti užívali buď selektivní inhibitor TYK2, nebo placebo. Mezi pacienty s inhibitorem TYK2 vytvořili další skupiny dle užívané dávky. Primárním sledovaným parametrem bylo, zda dojde ke zlepšení stavu pacienta, tj. sníží se PASI (psoriasis area and severity index) o 75 % a více během 12 týdnů.
Na konci studie došlo k 75 % zlepšení PASI u 7 % pacientů s placebem (7 ze 45) a u 9 % pacientů s 3 mg inhibitoru/obden (4 ze 44), u 39 % pacientů s 3mg inhibitoru/den (17 ze 44) a u 69 % pacientů se 3 mg inhibitoru/2x denně (31 ze 45). U pacientů, kteří užívali 6 mg/2x denně dosáhlo 75% zlepšení 67 % pacientů (30 ze 45) a v případě dávky 12 mg/den to bylo 75 % pacientů (33 ze 44). Nebyly zaznamenány žádné vážné vedlejší účinky léčby. Selektivní inhibitor TYK2 v dávce 3 mg vyšší má lepší výsledky v léčbě psoriázy než placebo.


https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1808848

Rivaroxaban u pacientů se srdečním selháváním, sinusovým rytmem a koronární nemocí

Srdeční selhávání je spojené se zvýšenou aktivací s trombinem spojených cest, což je prediktorem špatné prognózy. Autoři předpokládali, že léčba rivatoxabanem, což je inhibitor faktoru Xa, může redukovat tvorbu trombinu a zlepšit prognózu pacientů se zhoršujícím se chronickým srdečním selháváním.
Ve dvojitě zaslepené randomizovaná studii bylo 5022 pacientů s chronickým srdečním selháváním, ejekční frakce byla 40 % a nižší, byla přítomná arteriální koronární nemoc a zvýšené koncentrace natriuretického peptidu. Pacienti dostávali buď rivaroxaban v dávce 2,5 mg/2x denně, nebo placebo ke standardní terapii. Primárním sledovaným parametrem bylo úmrtí z jakýchkoli příčin, srdečního infarktu nebo iktu. Bylo také sledováno fatální krvácení či těžké krvácení. Medián sledování byl 21,1 měsíce, primární sledovaný parametr se objevil u 626 pacientů z 2507 s rivaroxabanem a u 658 z 2515 pacientů s placebem (25 vs. 26,3 %). Nebyl signifikantní rozdíl mezi mortalitou ze všech příčin. U 18 pacientů s rivaroxabanem a u 23 pacientů s placebem došlo ke krvácení. Podávání rivaroxabanu v dávce 2,5 mg/2x denně nevedlo ke snížení úmrtnosti, srdečního infarktu, iktu u pacientů s chronickým srdečním selháváním.

Bibliografické údaje: