NEJM May 24, 2018

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1716078

Neoadjuvantní blokáda PD-1 v léčbě resekabilního karcinomu plic

Protilátky blokující PD-1 zlepšují přežití pacientů s pokročilým nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), ale zatím nebyly testovány v léčbě resekabilního NSCLC. V této pilotní studii byl předoperačně podání inhibitor PD-1 ‒ nivolumab dospělým se zatím neléčeným, chirurgicky resekabilním karcinomem plic ve stadiích I, II nebo IIIA. Primárním výstupem byla bezpečnost a realizovatelnost. Sledována byla také reakce nádoru, exprese PD-L1, mutace, neantigenní specifická T lymfocytární odpověď atd.
Neoadjuvantní terapie nivolumabem měla akceptovatelné vedlejší účinky a nebyla příčinou odložení chirurgického zákroku. Z 21 odstraněných nádorů bylo 20 resekováno kompletně. Odpověď na léčbu, dle histologie nádoru, se objevila jak v nádorech PD-L1 pozitivních, tak negativních. Výrazná patologická odpověď byla u 9 z 20 nádorů. Počet T lymfocytárních klonů, které byly přímo v nádoru nebo periferní krvi narostl u 8 z 9 vyhodnocovaných pacientů. S mutací asociované, neoantigen specifické T lymfocytární klony z primárního nádoru s kompletní odpovědí rychle expandovaly v periferní krvi. Některé klony nebyly detekovatelné před zahájením podávání nivolumabu. Neoadjuvantní podávání nivolumabu je spojené s nízkou zátěží pacienta vedlejšími účinky, neprodlužuje dobu do chirurgického zákroku a indukuje výraznou patologickou odpověď u 45 % resekovaných nádorů. Léčba vedla k expanzi s mutacemi asociovaných, neoantigen specifických T lymfocytárních klonů v periferní krvi.


https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1714641

Terapie burosumabem dětí s X vázanou hypofosfatémií

X vázaná hypofosfatémie je charakterizována zvýšenou sekrecí FGF-23 (fibroblast growth factor 23), což vede k hypofosfatémii a následně k rachitidě, ostemalácii a deformitám skeletu. Autoři testovali podávání burosumabu, monoklonální protilátky proti FGF-23, u pacientů s X vázanou hypofosfatémií. Studie se účastnilo 52 dětí, část dostávala burosumab každé dva týdny, druhá část každé 4 týdny.
Hodnocenými parametry byly např. vážnost rachitidy dle Thacher rickets severity total score, RTG stav kostí dle Radiographic Global Impression of Change, markery v krvi, růst, fyzické schopnosti, vedlejší účinky.
Průměrné hodnoty Thacher rickets severity total score poklesly z 1,9 na 0,8 u dětí, jimž byl lék podáván po dvou týdnech, u dětí s lékem po čtyřech týdnech byl pokles z 1,7 na 1,1. Hladina fosforu se zvýšila v obou skupinách a více než polovina dětí v obou skupinách mělo hodnoty téměř normální. Renální tubulární reabsorpce fosfátu vzrostla v obou skupinách. Došlo k poklesu sérové alkalické fosfatázy. Standing-height z score narostlo u obou skupin, větší zlepšení bylo u pacientů s užíváním léku po dvou týdnech. V obou skupinách došlo také ke zlepšení fyzické kondice a snížení bolesti. Vedlejší účinky byly mírné či středně těžké.
U dětí s X vázanou hypofosfatémií vede léčba burosumabem ke zvýšení renální tubulárně reabsorpci fosfátu, zvýšení hladinu fosforu v séru, zlepšení růstu a fyzické kondice, redukuje bolest a vážnost rachitidy.

Bibliografické údaje: