NEJM February 15, 2018

Outcome po angiografii s použitím hydrogenuhličitanu sodného a acetylcysteinu

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1710933

Intravenózní podávání hydrogenuličitanu vápenatého a orální acetylcysteinu je doporučováno jako prevence akutního ledvinného poškození. Zatím však nebyla vytvořena studie, která by toto přesně popsala.
Autoři pracovali s 5177 pacienty (do analýzy bylo zařazeno 4993), kteří postupovali angiografii a měli riziko renálních komplikací. Ti dostávali i.v. hydrogenuhličitan sodný 1,26% nebo chlorid sodný 0,9% a orálně acetylcystein nebo placebo.
Nebyla zaznamenána žádná interakce mezi hydrogenuhličitanem sodným a acetylcysteinem, co se primárního end pointu týká, tj. nedošlo ke zvýšení ledvinných komplikací, které by vedly ke smrti či nutnosti dialýzy nebo zvýšené hodnoty kreatininu déle než 90 dní. Tyto komplikace se vyskytly u 110 z 2511 pacientů (4,4 %) s hydrogenuličitanem sodným vs. 116 z 2482 (4,7 %) pacientů s chloridem sodným, u 114 z 2495 (4,6 %) pacientů s acetylcysteinem a u 112 z 2498 (4,5 %) pacientů s placebem.
Mezi pacienty, kteří podstupují angiografii a mají vysoké riziko renálních komplikací, není rozdíl ve výsledku mezi podáním hydrogenuličitanu sodného vs. chloridu sodného a mezi podáním acetylcysteinu vs. placeba. Nedochází k ovlivnění úmrtnosti, nutnosti dialýzy či zvýšení kreatininu déle než 90 dní.



Edoxaban v léčbě venózního trombembolismus asociovaného s rakovinou

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1711948

Nízkomolekulární heparin je standardní léčbou u venózního trombembolismu u pacientů s nádorovým onemocněním. Role orálně podávaných antikoagulantů zatím nebyla plně zdokumentovaná. V této studii byly hodnoceny výsledky 1046 pacientů, kteří mají onkologické onemocnění a akutní symptomatický nebo incidentální venózní trombembolismus. Ti dostávali
buď nízkomolekulární heparin déle než 5 dní a následovala léčba orálním edoxabanem, nebo subkutánním dalteparinem. Léčba probíhala 6 měsíců, celkové sledování 12 měsíců. Primárně se sledovala rekurence trombembolismus nebo masivního krvácení během 12 měsíců po randomizaci. Sledované komplikace se vyskytly u 67 z 522 (12,8 %) pacientů s edoxabanem vs. 71 z 524 (13,5 %) pacientů s daltaparinem. Z toho rekurentní trombembolismus u 41 pacientů (7,9 %) ve skupině s edoxabanem a u 59 pacientů (11,3 %) ve skupině s dalteparinem. Vážné krvácení u 36 pacientů (6,9 %) s edoxabanem a u 21 pacientů (4,0 %) s dalteparinem.
Orální podávání edoxabanu není výhodnější než subkutánně podávání dalteparin. Sice byl nižší výskyt rekurujícího trombembolismu, ale také vyšší výskyt krvácení.

Bibliografické údaje: