BBMT

Účinnost transplantace kostní dřeně u pacientů s autoimunitními nemocemi

Transplantace alogenních hematopoetických buněk (HCT) může mít efekt i u pacientů s autoimunitními nemocemi. V této studii autoři vyhodnocovali data 21 dospělých pacientů s nehematologickými autoimunitními nemocemi, kteří podstoupili HCT. Výsledky byly porovnány s 67 případy popsanými v literatuře.
K relapsu došlo u 2 z 9 pacientů s lupusem, u 4 z 12 pacientů s revmatoidní artritidou, u 0 ze 4 pacientů se systémovou sklerózou, u 3 z 16 pacientů s psoriázou, u 1 z 12 pacientů s Behcetovou chorobou, u 1 z 15 pacientů s Crohnovou nemocí, u 0 z 5 pacientů s ulcerózní kolitidou, u 4 z 8 pacientů s roztroušenou sklerózou a u 3 ze 3 pacientů s diabetem typu I. Mezi pacienty, kteří byli sledování po dobu delší než jeden rok po ukončení imunosupresivní léčby, došlo k relapsu u 0 ze 3 pacientů s lupusem, u 2 ze 7 pacientů s revmatoidní artritidou, u 0 ze 2 pacientů se systémovou sklerózou, u 3 ze 6 pacientů s psoriázou, u 0 ze 3 pacientů s Behcetovou chorobou, u 0 z 10 pacientů s Crohnovou nemocí, u 0 ze 3 pacientů s ulcerózní kolitidou, u 2 ze 3 pacientů s roztroušenou sklerózou a u 2 ze 2 pacientů s diabetem typu I.
Zdá se, že účinnost transplantace kostní dřeně u pacientů s autoimunitními nemocemi nesouvisí s předtransplantační léčbou, reakcí štěpu proti hostiteli nebo chimérismem, ani s předchozí terapií autoimunitní nemoci. Je tedy potřeba provést rozsáhlé studie, aby bylo možné určit přesné charakteristiky pacientů s různými autoimunitními nemocemi, kteří by mohli mít z HCT prospěch.

https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(21)00800-9/fulltext


Kolonizace gastrointestinálními patogeny před transplantací kostní dřeně je spojená s infekčními průjmy po transplantaci

Infekční průjem po transplantaci kostní dřeně (HCT) vede k vyšší morbiditě a mortalitě. Autory studie zajímalo, jaká je kolonizace gastrointestinální traktu (GIT) pacientů před transplantací, zda patogenní bakterie v GIT mohou být původci posttransplantačního průjmu.
Pacientům byly odebrány vzorky stolice před a po HCT, pokud se u nich vyskytl průjem. Do studie bylo zařazeno 112 asymptomatických pacientů, kteří podstoupili buď alogenní, nebo autologní HCT. U 41 z těchto pacientů byly v GIT nalezeny patogenní bakterie. Nejčastěji se jednalo o Clostridium difficile (n = 21; 19 %), Yersinia enterocolitica (n = 9; 8 %), enteropatogenní Escherichia coli (EPEC) (n = 6; 6 %) a noroviry (n = 5; 4 %). Ženské pohlaví a předchozí infekce C. difficile byly spojeny s kolonizací C. difficile. U 13 z 21 pacientů s předtransplantační přítomností C. difficile došlo ke klinickým známkám infekce po transplantaci. Osm z 10 pacientů, kteří byli kolonizováni EPEC, také vykazovali postHCT infekci kolonizujícím patogenem. Předtransplantační přítomnost kolonizace C. difficile byla také spojená s prodloužením délky postHCT průjmu. Žádný z pacientů, u nichž byla předtransplantačně nalezena Y. entorocolitica, neměl postHCT průjem spojený s touto bakterií.
Předtransplantační kolonizace C. difficile a E. coli dle této studie indikuje možný rozvoj postHCT infekčního průjmu u pacientů po transplantaci kostní dřeně.
https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(21)00678-3/fulltext

Bibliografické údaje: