TCT

Druhá transplantace kmenových buněk u pacientů s refrakterní lehkořetězcovou amyloidózou

Transplantace autologních kmenových buněk (ASCT) je efektivní léčebnou metodou u lehkořetězcové amyloidózy (AL). Cílem studie bylo zjistit využitelnost a efektivitu druhé transplantace (ASCT2) u pacientů s refrakterní AL. Do studie bylo zařazeno 26 pacientů s AL, kteří podstoupili ASCT2 mezi lety 2003 až 2020. Medián doby mezi první transplantací (ASCT1) a ASCT2 byl 7,2 roku (0,6 až 17,7). Celkem 44 % pacientů podstoupilo v době mezi oběma ASCT standardní terapii. Před ASCT2 byla nutná mobilizace kmenových buněk u 42 % pacientů. Plná dávka melfalanu byla podána 73 % pacientům. U dvou pacientů došlo k selhání uchycení graftu do 100 dní od aplikace, ale podařilo se obnovit normální krevní parametry. Oba pacienti podstupovali před ASCT2 mobilizaci buněk melfalanem. Čtyři pacienti zemřeli v průběhu 100 dní. Přežití bez progrese a celkové přežití od ASCT2 bylo významně delší u těch, kteří měli trvalou remisi po ASCT1 (≥ 5 let), a u těch, kteří mezi oběma ASCT nepodstoupili léčbu. ASCT2 je dobře proveditelná a může přinést příznivé výsledky, zejména u osob s trvalou odpovědí po ASCT1. ASCT2, pokud je zvolena, by měla být přednostně provedena po trvalé odpovědi na ASCT1 a při první progresi nemoci.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666636721008228?via%3Dihub

Fluorodeoxyglukóza F 18 pro určení akutní reakce štěpu proti hostiteli a predikci odpovědi na imunosupresivní terapii

Reakce štěpu proti hostiteli (graft vs. host disease; GVHD) je častou komplikací po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk a zvyšuje morbiditu i mortalitu pacientů. Pozitronová emisní tomografie (PET) s podáním fluorodeoxyglukózy F 18 (FDG) může dobře zachytit střevní projevy GVHD. Autoři zjišťovali, zda může být detekce změn metabolismu glukózy pomocí FDG-PET vyšetření prediktorem akutní, na kortikoidy nereagující GVHD a celkového přežití. Do retrospektivní analýzy bylo zařazeno 101 pacientů. U 74 pacientů s klinicky a/nebo histologicky potvrzenou akutní GVHD byl pozitivní výsledek prokázán i pomocí FDG-PET. Dále se vyhodnocovala prediktivní hodnota vyšetření v souvislosti s odpovědí na imunosupresivní terapii a přežití. Kvantitativní PET parametry, hlavně SUVmax (maximum standard uptake value), byly určovány u pacientů reagujících rychle, pomalu i nereagujících na imunosupresiva. FDG-PET detekovala střevní GVHD se senzitivitou 93 % a specificitou 73 %. Pacienti s rychlou odpovědí na imunosupresiva měli průměrnou hodnotu SUVmax 13,7, zatímco u pomalu reagujících či nereagujících to bylo 7,6. Medián celkového přežití byl 573 dní u rychle reagujících a 255 u pomalu reagujících či nereagujících pacientů. Při vyšetření po 100 dnech po transplantaci byl určen SUVmax treshold > 8,95 a podařilo se identifikovat pacienty s mediánem celkového přežití 390 vs. 117 dní. Výsledky ukazují, že FDG-PET vyšetření je přesné v identifikaci pacientů s akutní GVHD a může predikovat odpověď na imunosupresivní terapii a dobu celkového přežití, pokud je provedeno prvních 100 dní od transplantace.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666636721008587

Bibliografické údaje: