Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy PNAS

PNAS

PNAS

24.06.2020

Topoizomerázou 1 podpořená reparace DNA po vystavení UV záření v NER deficitních buňkách

NER (nucleotide excision repair) odstraňuje helix destabilizující adukty včetně lézí vznikajících vlivem UV záření. Jedná se o CPD (cyklobutan pyrimidinové dimery) a 6‒4PPs (6‒4 pyrimidin pyrimidonové fotoprodukty). CPD mají proti 6‒4PPS vyšší cytotoxicitu a výrazněji destabilizují DNA helix. Předpokládá se, že jedinou cestou obnovy DNA, která odstraňuje UV léze, je NER. Ale podařilo se již najít také opravu UV lézí v NER deficitních kožních fibroblastech. To naznačuje, že existuje více reparačních mechanismů. TOP 1 (topoizomeráza I) vytváří jednořetězcové zlomy (SSB) v dvoušroubovici DNA. TOP 1-SSB komplexy mohou vytvářet léze DNA. Autoři prokázali, že BER (base excision repair) zvyšuje v nádorových buňkách toleranci k UV nezávisle na NER. UV léze totiž ireverzibilně zachytily stabilní TOP1-SSB komplexy v blízkosti UV poškození, což vedlo k aktivaci BER procesu. Biochemickou analýzou se prokázalo, že 6‒4PPs efektivně indukují stabilní TOPI-SSB komplexy a syntézu nových úseků DNA během BER, který tyto 6‒4PPs odstraní. NER deficitní buněčné nádorové linie odstraňují 6‒4PPs během 24 hodin, zatímco CPD nikoli. Odstraňování UV lézí koreluje s expresí TOP 1. NER deficitní kožní fibroblasty exprimují TOP 1 slabě a nedochází u nich k reparaci 6‒4PPs lézí. Ektopická exprese TOP 1 však podpoří reparaci, a to během 24 hodin.
Autorům se podařilo prokázat, že existuje DNA reparační cesta, která je závislá na TOP 1 a zvyšuje buněčnou toleranci k UV indukovanému poškození DNA.

https://www.pnas.org/content/117/25/14412



Myeloidní ALX/FPR2 reguluje vaskularizaci po poškození tkáně

Ischemické poškození indukuje sterilní zánětlivou odpověď, která podporuje regenerace a obnovení tkáňové perfuze. V tom hrají významnou roli makrofágy. Jednak produkují růstové faktory zasahující do vaskulární remodelace, a jednak podporují revaskularizaci. Autoři zjistili, že ischemie zadní končetiny pokusného zvířete vede ke zvýšení hodnot resolvinu D1, který cílí na makrofágy a váže se na receptor ALX/FPR2. Endogenní resolvin D1 zvyšuje perfuzní obnovení po ischemii a u myší s deficitem Alx/Fpr2 je patrný defekt v obnově perfuze. RNA sekvenováním se podařilo odhalit, že resolvin D1 indukuje v makrofázích transkripční program, který vede k pro-revaskularizačnímu fenotypu. Vaskularizace kosterních svalů, stejně tako kožních lézí, byla narušená u myší s deficitem Alx/Fpr2 v myeloidních buňkách. To je spojené s narušením exprese pro-revaskularizačních genů v kosterních svalových buňkách a makrofázích.
Studie tedy dokazuje, že ALX/FPR2 hraje významnou roli v revaskularizaci a může se tak stát terapeutickým cílem u pacientů s poruchami tkáňové perfuze.

https://www.pnas.org/content/117/25/14354

Bibliografické údaje:

Titul: vol. 117 no. 25
Vydavatel: National Academy of Sciences
ISBN: 1091-6490
Odkaz na stránky: https://www.pnas.org/content/117/25