NEJM

Polatuzumab vendotin jako léčba předtím neléčeného difúzního velkobuněčného B lymfomu

Difúzní velkobuněčný B lymfom (DLBCL) je běžně léčený rituximabem, cyklofosfamidem, doxorubicinem, vinkristinem a prednisonem (R-CHOP). Další možnou terapií by mohl být polatuzumab vendotin, což je monoklonální protilátka proti povrchové molekule CD79b, která je hojně exprimována maligními B lymfocyty. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii ve třetí fázi byla porovnávána účinnost a bezpečnost standardního režimu R-CHOP s režimem pola-R-CHP, v němž je nahrazen vinkristin polatuzumab vendotinem u pacientů s doposud neléčeným DLBCL. Studie se účastnilo 879 pacientů, z nichž 440 bylo ve skupině s pola-R-CHP a 439 bylo ve skupině s R-CHOP. Medián sledování byl 28,2 měsíce. Procento osob, u nichž během dvou let nedošlo k progresi, bylo výrazně vyšší mezi pacienty s pola-R-CHP (76,7 % vs. 70,2 %). Celkové přežití během dvou let se mezi skupinami nelišilo (88,7 % vs. 88,6 %). Výskyt nežádoucích účinků byl mezi skupinami shodný. Mezi pacienty s DLBCL, kteří doposud nebyli léčení či byli léčení pola-R-CHP, v porovnání s těmi, kteří užívali standardní režim, se snížilo riziko progrese, relapsu a smrti.

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2115304

Souběžná plastika trikuspidální chlopně u pacientů s degenerativní mitrální regurgitací

Trikuspidální regurgitace se často objevuje u pacientů s mitrální regurgitací. Autoři studie zjišťovali, zda je pro tyto pacienty vhodné provést během jedné operace současně reparaci obou chlopní. Do studie bylo zařazeno 401 pacientů, kteří měli naplánovanou plastiku mitrální chlopně. Části z nich byla souběžně provedena také anuloplastika trikuspidální chlopně (TA). Autoři během dvou let sledovali nutnost reoperace kvůli progresi poškození trikuspidální chlopně, přítomnost závažné trikuspidální regurgitace a úmrtnost. U pacientů s TA byl nižší výskyt sledovaných jevů než u pacientů, kteří podstoupili pouze operaci na mitrální chlopni (3,9 % vs. 10,2 %). Dvouletá mortalita byla ve skupině s TA 3,2 % a ve standardní skupině 4,5 %. Dvouletá prevalence progrese regurgitace trikuspidální chlopně byla 0,6 vs. 6,1 %. Frekvence výskytu srdečně-cévních komplikací byla v obou skupinách shodná, jen nutnost implantace permanentního peacemakeru byla vyšší u pacientů s TA (14,1 vs. 2,5 %). Současné provedení reparace mitrální a trikuspidální chlopně má pro pacienty dlouhotrvající zdravotní benefit.

Bibliografické údaje: