Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy NEJM

NEJM

NEJM

30.12.2021

Chlorthalidon v léčbě hypertenze u pokročilého chronického onemocnění ledvin

Zatím není dostatek studií, které by hodnotily využití thiazidových diuretik v léčbě hypertenze u pacientů s pokročilým chronickým onemocněním ledvin.
V této studii byli pacienti (160 osob) ve stádiu 4 chronické ledvinné nemoci se špatně kontrolovanou hypertenzí. Pacienti byli rozdělení 1 : 1 do skupiny užívající chlorthalidon nebo placebo. Hodnotily se změny krevního tlaku proti vstupním hodnotám a hodnoty poměru albumin : kreatinin v moči, měřil se také N-terminální pro-B typ natriuretický peptid, plazmatický renin, aldosteron a celkový objem těla. Po 12 týdnech terapie došlo k poklesu krevního tlaku o –11 mmHg ve skupině s chlorthalidonem a –0,5 mmHg ve skupině s placebem. U pacientů s chlorthalidonem došlo také ke snížení poměru albumin : kreatinin. U pacientů s chlorthalidonem docházelo častěji k hypokalémii, reverzibilnímu nárůstu sérového kreatininu, hyperglykémii, hyperurikémii a závratím. Výsledky ukazují, že chlorthalidon efektivně snižuje krevní tlak u pacientů s těžkým chronickým onemocněním ledvin se špatně kontrolovanou hypertenzí.
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2110730

Ticagrelor vs. clopidogrel u pacientů s ikty nebo tranzitorními ischemickými atakami, kteří jsou nositeli neúčinných alel CYP2C19

Porovnání účinků podávání ticagreloru a clopidogrelu pro sekundární prevenci iktu u pacientů s neúčinnými (loss of function) CYP2C19 (CYP2C19-LOF) alelami zatím nebylo provedeno. Autoři vytvořili studii, ve které bylo 6 412 pacientů s tranzitorními ischemickými atakami (TIA) a ikty s CYP2C19-LOF alelami, kteří byli rozdělení do dvou skupin. Celkem 3 205 užívalo ticagrelor a 3 207 clopidogrel. Obě skupiny navíc dostávaly aspirin po dobu 21 dní. Medikace byla nasazena do 24 hodin od nástupu příznaků. Výstupem byl výskyt nových iktů a bezpečnost podávání léků ve vztahu k riziku krvácení. K iktu během 90 následujících dní došlo u 191 (6 %) pacientů ze skupiny s ticagrelorem a u 243 (7,6 %) pacientů ve skupině s clopidogrelem. Riziko těžkého či středně těžkého krvácení bylo v obou skupinách shodné (0,3 vs. 0,3 %). Pokud se podíváme na jakýkoli typ krvácení spojený s léčbou, došlo k němu u 170 (5,3 %) pacientů s ticagrelorem a u 80 (2,5 %) pacientů s clopidogrelem.
Výsledky ukazují, že mezi pacienty s iktem či TIA s CYP2C19-LOF, kteří mají vyšší riziko iktu během dalších 90 dní, se riziko iktu mírně snížilo, pokud byl podáván ticagrelor. Riziko závažného krvácení se nelišilo, přesto bylo krvácení o něco vyšší ve skupině s ticagrelorem.

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2111749

Bibliografické údaje:

Titul: VOL. 385 NO. 27
Vydavatel: Massachusetts Medical Society
ISBN: 1533-4406
Odkaz na stránky: https://www.nejm.org/toc/nejm/385/27