JACI February 2021

Inhalační kortikoidy snižují expresi ACE2 u pacientů s CHOPN díky supresi INF typu I

Mechanismy, které narušují vnímavost a náchylnost ke COVID-19 u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), zatím nebyly popsány. Přitom tito lidé jsou považováni za vysoce rizikové. Cílem studie bylo zjistit, jak ovlivňují inhalační kortikoidy (IKS) expresi ACE2 (angiotenzin-konvertující enzym 2), tj. receptoru pro SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2).
V myším modelu CHOPN vedlo podávání IKS k poklesu exprese ACE2. Efekt byl narušen podáním INF-beta. Stejně tak myši Ifnar1-/- mají nižší expresi ACE2. To naznačuje, že právě INF typu I mohou posilovat expresi ACE2. V in vitro studiích na lidských buňkách zdravého plicního epitelu je přidání IKS také spojené se snížením exprese ACE2, IKS stejně působí také na buněčných kulturách od pacientů s CHOPN. Při vyšetření sputa pacientů s CHOPN užívajících pravidelně IKS je zachycena nižší koncentrace ACE2. Data ukazují, že pravidelné podávání IKS vede ke snížení exprese ACE2, který je vstupní branou SARS-CoV-2 do buňky. To může výrazně měnit vnímavost pacientů ke COVID-19.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(20)31407-X/fulltext

Srdečně-cévní změny během alergické reakce indukované arašídy

Potravinové alergie jsou častou příčinou anafylaxe. V této studii autoři sledovali vliv alergických reakcí na srdečně-cévní systém. Zvolili alergii na arašídy. Účastníci studie prošli expozicí arašídům, a to dvojitě zaslepeně s použitím placeba. Hodnotily se změny v hemodynamických parametrech, tj. srdeční akce, krevní tlak, periferní průtok krve atd. Bylo též provedeno EKG. Z 57 účastníků mělo 22 anafylaktickou reakci. Akutní reakce byla spojená se signifikantními změnami v objemu krve vypuzené levou komorou, tj. snížení o 4,2 %, naopak srdeční akce vzrostla o 11,6 %, stejně tak periferní průtok krve, a to o 19,7 %. Tyto změny byly reprodukovány u 26 pacientů po opakovaném vystavení alergenu. Nitrožilní podání tekutin vedlo k rychlejšímu zmírnění reakce, včetně rezoluce abdominálních příznaků.
Data dokládají, že během alergické reakce dochází k výrazné redistribuci tekutin, a to nezávisle na závažnosti reakce. Je tedy důležité optimalizovat venózní návrat během alergické reakce na potraviny, obzvláště u těžkých reakcí, kdy dochází k selhání kompenzačních mechanismů.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(20)31024-1/fulltext

Bibliografické údaje: