Blood

Myší myeloproliferativní nemoc jako následek narušené komunikace mezi dendritickými buňkami a CD4+ T lymfocyty

Dendritické buňky (DC) jsou klíčovými hráči v aktivaci adaptivní imunitní odpovědi. Nedávno se odhalila další role DC, a to suprese myeloproliferace. Myeloproliferativní nemoci (MPD) byly přítomné u myší s konstituční deplecí DC, stejně tak se s nimi setkáváme u pacientů s vrozený deficitem v DC, který je způsobem mutaci v GATA2 a IRF8. Autoři hledali souvislost mezi dendritickými buňkami a myeloproliterativními nemocemi.
Snížení počtu DC vede k MPD vlivem kompenzační myeloidní diferenciace. V této studii autoři testovali, zda MPD mohou vzniknout také v případě, že došlo ke ztrátě funkcí DC bez snížení počtu DC. Byly použity myši, které nesly DC deficitní v prezentování antigenu. U nich došlo ke spontánnímu vzniku MPD se splenomegálií, neutrofilií a extramedulární hematopoézou, a to navzdory normálnímu počtu DC. Vývoj nemoci závisí na ztrátě MHC II antigen prezentujícího komplexu na DC. U myší bez MHCII a CD4+ T lymfocytů nedošlo k rozvoji nemoci. Vznik MPD je tedy závislý také na CD4+ T lymfocytech společně se selháním DC je aktivovat, takto zůstávají CD4 T lymfocyty v naivním stavu, tj. exprimují Flt3 ligand. Tyto výsledky dokládají intercelulární spolupráci mezi DC a CD4+ T lymfocyty v regulaci diferenciace myeloidních buněk. Díky tomuto poznatku by bylo vytvořit léčebnou strategii pro prevenci MPD i u lidí.
http://www.bloodjournal.org/content/133/4/319

Bibliografické údaje: