AJHG

De novo varianty ve SPOP způsobují 2 klinicky rozdílné neurovývojové choroby

Rekurentní somatické varianty ve SPOP jsou specifické pro rakovinu endometria a protaty. Jedná se o gain-of-function a dominantně negativní efekt ve vztahu k BET proteinům. Bylo využito genomové sekvenování a identifikována 6 de novo patogenních missense variant ve SPON u 7 osob s vývojovým opožděním a/nebo s porušením intelektu, faciálním dysmorfismem a kongenitálními anomáliemi. 2 osoby měly kraniofaciální dysmorfismus, včetně vrozené mikroencefalu, který byl zcela rozdílný od zbylých 5 jedinců, kteří měli makrocefalii a hypertelorismus. Autoři testovali vliv SPOP variant na množství BET proteinu u lidských Ishikawa endometriálních rakovinných buněk a pacientských buněčných linií. De novo varianty c.362G>A (p.Arg121Gln) a c. 430G>A (p.Asp144Asn), které byly u prvních dvou osob, vedly k nárůstu funkce a opačný efekt měly varianty c.73A>G (p.Thr25Ala), c.248A>G (p.Tyr83Cys), c.395G>T (p.Gly132Val) a c.412C>T (p.Arg138Cys). Výsledky dokládají, že tyto rozdílné vlivy jsou způsobené variantami SPOP a vedou k dvěma zcela rozdílních klinicky rozpoznatelným syndromům narušení intelektu s rozdílných kraniofaciálních dysmorfismem.

https://www.cell.com/ajhg/fulltext/S0002-9297(20)30043-4


GWAS u LTL (leukocyte telomere lenght)

LTL (leukocyte telomere lenght) je dědičný biomarker genomového stárnutí. V této studii autoři provedly GW meta-analýzu LTL u 78.592 osob. Jako signifikantní byly nově vyhodnoceny lokusy v nebo blízko SENP7, MOB1B, CARMIL1, PRRC2A, TERF2 a RFWD3 a lokusy, které již byly ověřeny v předchozích studiích, tj. PARP1, POT1, ATM a MPHOSPH6. Bylo také zjištěno, že geneticky kratší telomery zvyšují riziko hypothyreoidismu a snižuje riziko rakoviny štítné žlázy a mnoha dalších proliferativních nemocí.

https://www.cell.com/ajhg/fulltext/S0002-9297(20)30048-3

Bibliografické údaje: