NEJM

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1613792
Mechanická nebo biologická náhrada aortální a mitrální chlopně
U pacientů, kteří podstupují náhradu aortální či mitrální chlopně, se využívá buď mechanická, nebo biologická chlopeň.
Autoři sledovali mortalitu, nutnost reoperace, iktus a krvácivost mezi kohortami pacientů s různou náhradou, a to v období od 1996‒2013.
V této době vzrostlo využití biologické chlopně z 11,5 na 51,6 % u aortální chlopně a z 16,8 na 53,7 % v případě mitrální chlopně. Mezi pacienty ve věku 45‒55 let s náhradou aortální chlopně biologickou protézou je vyšší 15letá mortalita než u pacientů s mechanickou náhradou (30,6 vs. 26,4 %). Ale ve skupině 55‒64 let tomu tak není. U pacientů ve věkové skupině 40‒49 let s náhradou mitrální chlopně měli pacienti s biologickou náhradou také vyšší mortalitu než stejně staří pacienti s mechanickou náhradou (44,1 vs. 27,1 %). Incidence reoperace byla také vyšší u pacientů s biologickou náhradou, ale mezi pacienty s mechanickou chlopní byl vyšší kumulativní výskyt krvácení, iktu.
Z hlediska dlouhodobého přežití je pro pacienta lepší mechanická chlopeň než chlopeň biologická.


http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1709030
Adjuvantní terapie nivolumabem vs. ipilimumabem u pacientů s resekovaným melanomem stadia III nebo IV
Nivolumab (monoklonální IgG4 antiPD-1) a ipilimumab (monoklonální IgG1antiCTLA-4) byly v USA schváleny pro léčbu pokročilého melanomu. Autoři sledovali efektivitu terapie nivolumabu vs. ipilimumabu jako adjuvantní terapie po resekci pokročilého melanomu.
Jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou studii ve fázi III, ve které bylo 906 pacientů po resekci melanomu stadia III až IV. Po náhodném rozdělení bylo 453 pacientů léčeno nivolumabem a 453 ipilimumabem. Pacienti byli léčeni po dobu 1 roku nebo do rekurence.
12 měsíční přežití bez rekurence bylo 70,5 % u nivolumabu a 60,8 % u ipilimumabu. S léčbou spojené nežádoucí účinky stupně 3‒4 se objevily u 14,4 % pacientů na nivolumabu a u 45,9 % pacientů s ipilimumabem. Léčba musela být přerušena u 9,7 % pacientů na nivolumabu a u 42,6 % pacientů s ipilimumabem. 2 pacienti zemřeli na toxický efekt léčby ipilimumabem po 100 dnech po léčbě. U pacientů po resekci pokročilého melanomu je použití nivolumabu spojené s delším přežití bez rekurence a má také nižší výskyt vážných nežádoucích účinků oproti ipilimumabu.

Bibliografické údaje: