NEJM

Obinutuzumab for the First-Line Treatment of Follicular Lymphoma
Obinutuzumab jako první linie léčby folikulárního lymfomu

Na rituximabu založená imunochemoterapie zlepšuje výsledky léčby u pacientů s folikulárním lymfomem. Autoři porovnávali rituximab s obinutuzumabem u pacientů v pokročilém stadiu folikulárního lymfomu, který předtím nebyl léčen. V případě obinutuzumabu se jedná o humanizovanou monoklonální protilátku anti CD20 II. typu, podtřídy IgG1 cíleně změněnou glykosylací v oblasti Fc fragmentu. Po tomto výsledku se autoři zaměřili na dlouhodobé výsledky léčby.
1022 (611 : 611) pacientů bylo randomizováno a sledováno cca 34,5 měsíců. Analýza výsledků ukázala, že terapie obinutuzumabem (O) vede k signifikantnímu snížení rizika progrese, relapsů i smrti v porovnání s léčbou rituximabem (R) (3leté doby bez progrese bylo dosaženo u 80 % vs. 73,3 % pacientů, hazard racio pro progresi a relaps bylo 0,66). Odpověď na léčbu byla 88,5 % u O vs. 86,9 % u R. Vážnější a vážné nežádoucí účinky se vyskytly více ve skupině s O (74,6 vs. 67,8 %; 46,1 vs. 39,9 %). Nežádoucí účinky, které vedly ke smrti, se vyskytly u 4 vs. 3,4 % pacientů. Nejčastějšími nežádoucími účinky byla nevolnost a neutropenie. Celkem 35 pacientů ze skupiny s O a 46 pacientů ze skupiny s R zemřelo.
Na obinutuzumabu založená imunochemoterapie a udržovací terapie vede k prodloužení doby bez progrese nemoci v porovnání s léčbou rituximabem. Má však vyšší výskyt nežádoucích účinků. http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1614598

Rivaroxaban with or without Aspirin in Stable Cardiovascular Disease
Rivaroxaban s nebo bez aspirinu při léčbě stabilních kardiovaskulárních nemocí

Autoři textu sledovali, zda rivaroxaban samotný nebo v kombinaci s aspirinem je více efektivní než aspirin samotný u sekundární kardiovaskulární prevence. Ve dvojitě zaslepené studii bylo 27,395 se stabilní aterosklerotickou vaskulární nemocí rozděleno do skupin, kdy užívali buď 2,5 mg rivaroxabanu 2x týdně + 100 mg aspirinu denně, rivaroxaban 5 mg 2x denně, nebo aspirin 100 mg denně. Primárním výstupem byla úmrtí na kardiovaskulární příčiny, iktus, infarkt myokardu. Studie byla zastavena pro vyšší účinnost R+A léčby po 23 měsících.
Studie ukázala, že u pacientů s R+A došlo k menšímu výskytu sledovaných komplikací než u pacientů s A (397 /4,1 %/ vs. 496 /5,4 %/, hazard racio 0,76). Vážné krvácivé projevy se však vyskytly častěji ve skupině s R+A než ve skupině s A, a to 3,1 vs. 1,9 % (hazard racio 1,7). Nebyly žádné rozdíly ve výskytu intrakraniálního smrtelného krvácení. Ve skupině s R+A došlo ke 313 úmrtím, tj. 3,4 %, ve skupině s A to bylo 378, tj. 4,1 % (hazard ratio 0,82). Léčba R samotným nebyla účinnější než léčba A samotným, měla však více krvácivých příhod.
Mezi pacienty se stabilní aterosklerotickou vaskulární nemocí, kteří užívali R+A, byly výsledky léčby lepší než v případě samostatně podávaných léčiv.
http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1709118

Bibliografické údaje: