Journal of Investigative Dermatology September 2018

https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(18)31858-X/fulltext

Vysokotučná dieta způsobuje časný zánět u psoriázy nezávisle na přítomnosti obezity

U případů obezity dochází k hypertrofii adipocytů, které sekretují velké množství adipocytokinů, což vede k low-grade zánětu, který je posílen infiltrací prozánětlivých cytokinů, oxidačním stresem, hypoxií a lipolýzou. Tento chronický prozánětlivý stav je také spojen s diabetem typu II a kardiovaskulárními nemocemi. Mechanismus, který stojí za exacerbací s obezitou spojeného kožního zánětu, např. psoriázy, však doposud nebyl popsán.
Autoři odhalili, že saturované mastné kyseliny (SFA) jsou hlavním rizikovým faktorem, který hraje roli v amplifikaci kožního zánětu, a to nezávisle na tom, zda je pacient obézní, tedy nezávisle na množství tělesného tuku, koncentraci adypocytokinů a glukózové homeostáze.
Korelační analýza kohorty pacientů s psoriasis vulgaris prokázala, že koncentrace volných mastných kyselin v séru je jediným parametrem spojeným s obezitou, který má vliv na vážnost kožního zánětu. Studie na psoriatických myších, u nichž byla obezita vyvolána vysokotučnou dietou, ukázala, že jsou to právě mastné kyseliny, které jsou hlavním hnacím prvkem zánětu. Zvýšení koncentrace volných mastných kyselin u zdravých, štíhlých myší také indukovalo exacerbaci psoriatického zánětu. Saturované mastné kyseliny posilují prozánětlivou aktivitu myeloidních buněk v reakci na stimuly, vzniklé zánětlivé prostředí pak aktivuje také keratinocyty. Redukce příjmu saturovaných mastných kyselin zmírňuje psoriatický fenotyp u obézních myší.
Výsledky naznačují, že změna diety s omezením příjmu saturovaných mastných kyselin by mohla působit protizánětlivě jak u obézních, tak i u hubených pacientů s psoriázou.


https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(18)30224-0/fulltext

Izolace a identifikace folikulárního mikrobiomu

Pochopení složení mikrobiomu a role Propionibacterium acnes v kožní homeostáze a patogenezi akné, je nezbytné pro možné řešení kožních defektů u pacientů. V této studii autoři porovnali mikrobiální diverzitu vzorků získaných z tváří 20 dobrovolníků, které byly získány stěrem z pokožky, póru, folikulů… všechny vzorky bylypodrobeny sekvenování 16S rRNA a celogenomovému metagenomickému sekvenování. Relativní nadbytek bakteriálních nebo fungálních druhů a celková diverzita se nelišila jednotlivými vzorky, tj. vzorky z různých částí kůže, zatímco virová kompozice byla odlišná. To ukazuje, že v různých částech pokožky se virové složení liší. Bakterie P. acnes, ribotypy a bakteriofágy byly identifikovány rovnoměrně ve všech metodách odběru vzorků, to dává tušit, že způsob odebrání vzorku, jestli z kožního povrchu nebo z folikulu, nemá vliv s P. acnes spojenou charakterizaci.

Bibliografické údaje: