Biology of Blood and Marrow Transplantation October 2020

Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk u paroxysmální noční hemoglobinurie

Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk (alo-HSCT) se zřídka využívá také k léčbě paroxysmální noční hemoglobinurie (PHN). Data o účinnosti léčby u této diagnózy však chybí. Autoři vytvořili retrospektivní studii s pacienty s PHN, kteří podstoupili alo-HSCT v 11 polských medicínských centrech. Jednalo se o 78 pacientů; 27 s klasickou cPNH a 51 s PHN vzniklou na základě selhání kostní dřeně (BMF/PHN). U nikoho z pacientů nebyl indikován eculizumab a 26 % pacientů bylo na imunosupresivní léčbě. Medián od stanovení diagnózy k alo-HSCT byl 12 měsíců. Celkem 94 % pacientů prošlo před transplantací protokolem s redukovanou toxicitou a 66 % bylo léčeno treosulfanem. U 96 % pacientů došlo k uchycení štěpu, u pacientů s cPNH byl medián sledování 5,1 roku a 3,2 roku u pacientů s BMF/PNH. Více než tříleté přežití po transplantaci bylo zaznamenáno u 88,9 % pacientů. Z pacientů s BMF/PNH přežilo hranici 3 let 93,6 %, z pacientů bez hemolýzy to bylo 62,9 %. Frekvence výskytu akutní reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) grade II-IV byla 23 % a kumulativní jednoletá incidence chronické GvHD byla 10,8 % u BMF/PNH a 3,7 % u pacientů s cPNH. Z výsledků vyplývá, že alo-HSCT je validní možností pro pacienty s PNH. Efektivně eliminuje PNH klony a celkové přežití je vysoké.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(20)30347-5/fulltext


Profylaxe letermovirem snižuje aktivaci cytomegaloviru (CMV) u vysoce rizikových pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk

CMV pozitivita u pacientů podstupujících transplantaci kostní dřeně je spojená s reaktivací viru a zvýšenou morbiditou a mortalitou. Byl sledován vliv profylaxe letermovirem na vysoce rizikové pacienty. Do retrospektivní analýzy bylo zařazeno 114 pacientů s letermovirem + kontroly bez antivirotika. Stý den po transplantaci se díky letermoviru snížila incidence CMV DNAemie v porovnání s kontrolami (45,37 % vs. 74,1 %) i klinicky signifikantní CMV infekce (12,04 % vs. 48,82 %). Autory dále zajímal výskyt klinicky významné infekce mezi pacienty dle typu transplantace. Snížení výskytu klinicky významné CMV infekce po preemptivní terapii byl patrný jak u haplo identických příjemců (13,64 % vs. 73,33 %), tak u pacientů po transplantaci pupečníkové krve (3,45 % vs. 37,5 %). U žádného pacienta s letermovirem nedošlo k rozvoji CMV nemoci s postižením orgánů (0 % vs. 5,34 %). Analýza dat dokazuje, že profylaxe letermovirem snižuje výskyt komplikací spojených s pozitivitou na CMV u pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk.

https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(20)30411-0/fulltext

Bibliografické údaje: