Biology of Blood and Marrow Transplantation February 2020

Klinická účinnost konjugované pneumokokové vakcíny u pacientů s HSCT

Transplantace hematopoetických kmenových buně (HSCT) je provázená vyšší citlivostí pacientů na pneumokokové infekce. Četnost výskytu je 3,81‒22,5/1000 HSCT. Riziko infekce je spojené s imunodeficitem, malou proočkovaností a také špatnou imunogenicitou pneumokokové polysacharidové vakcíny (PPV). Studií, které by se zabývaly přínosem očkování po HSCT a to jak PPV, tak konjugované vakcíny (PCV), je zatím nedostatek. V retrospektivní studii bylo porovnáno podání vakcíny vs. četnost pneumokokových infekcí. Porovnání proběhlo i mezi oběma typy vakcín. Bylo navrženo hodnotit 800 pacientů, kteří podstoupili 842 HSCT. Do studie bylo nakonec zařazeno více než 90 % těchto pacientů a více než 93 % z nich ukončilo vakcinační protokol. 15 infekcí bylo zachyceno u 13 pacientů. 13 epizod se vyskytlo ve skupině PVV, ačkoli 9 ze 13 izolovaných bakteriálních sérotypů bylo vakcínou pokryto. 2 epizody infekce se objevily u PCV, žádný z nalezených sérotypů byl pokryt vakcínou. Je tedy patrné, že PCV snižuje, a to výrazně, incidenci z 38,5/1000 u PVV na 4/1000. Výsledky jsou lepší jak u pacientů po alogenní, tak autologní HSCT. PCV má klinicky větší účinek než PVV a může předejít infekčním komplikacím po HSCT.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(19)30662-7/fulltext


Hodnoty prozánětlivých cytokinů u osob s vrozeně chromozomově integrovaných HHV-6

Akutní GvH nemoc je hlavní komplikací po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HCT). Vyšší výskyt komplikaci v podobě aGvH je v případě, že má dárce nebo příjemce vrozeně chromozomově integrovaný HHV-6 (iciHHV-6). Předešlé studie zjistily, že zvýšené hodnoty prozánětlivých cytokinů jsou také spojené s vyšším rizikem aGvH a nerelapsové mortality po HCT. Autoři vytvořili hypotézu, že HCT příjemci, kteří jsou nositeli či jejich dárce je nositelem iciHHV-6, mají vyšší hodnoty prozánětlivých cytokinů v porovnání s příjemci bez iciHHV-6. Byly hodnoceny výsledky 64 iciHHV-6 a 64 non-iciHHV-6. Krevní vzorky byly odebírány 7., 14., a 21. den po HSCT a před nástupem aGvH u pacientů, u nichž se tato komplikace vyvinula. Bylo také objeveno 28 dárců s iciHHV-6 a 56 non-iciHHV-6.
Byly vybrány tyto parametry IL-6, ST2 (suppression of tumorigenicity 2), TIM-3 (T cell immunoglobulin and mucin-domain containing 3), TNFα a jeho solubilní receptor a CRP. Vyšší hodnoty byly u iciHHV-6 HCT, a to CRP v den 7 a 21 a solubilního receptoru TNF v den 14 a 21. Časnější nástup aGvH byl u pacientů iciHHV-6 (20 vs. 27 dní po HCT). U zdravých dárců nebyl rozdíl mezi hodnotami měřených parametrů ve skupině iciHHV-6 vs. non-iciHHV-6. Studie tedy dokládá, že HCT příjemci s iciHHV-6 mají vyšší hodnoty prozánětlivých cytokinů, což může být spojené s vyšším rizikem aGvH.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(19)30705-0/fulltext

Bibliografické údaje: