PNAS July 31, 2018

31.07.2018

http://www.pnas.org/content/115/31/7991

Farmakologická reaktivace inaktivního X vázaného Mocp2 v cerebrálních kortikálních neuronech živých myší

Rettův syndrom je genetická porucha způsobená loss-of-function mutací v jedné kopii X vázaného MECP2 ( methyl Cp binding protein 2). Typičtí pacienti s Rettovým syndromem jsou ženy a vzhledem k náhodné inaktivaci X chromozomu ∼50 % buněk exprimuje mutantní MECP2 a druhých ∼50 % wild-type MECP2. Buňky exprimující mutovaný MECP2 udržují wild-type MECP2 kopii na inaktivovaném X chromozomu. Reaktivace na X inaktivovaném chromozomu wild-type MECP2 by mohlo být dobrou terapií pro pacienty s Rettovým syndromem. Předchozí studie prokázaly, že reaktivace Xi-linked MECP2 v kultivovaných buňkách pomocí farmak inhibujících XCI factory. Zda je možné inhibovat XCIF také v živé zvířecím modelu se zjišťovalo v této studii. Autoři se snažili reaktivovat Xi-linked MECP2 v cerebrálních kortikálních neuronech, které jsou relevantní pro patologii Rettova syndromu. Reaktivace Xi-linked MECP2 napravuje deficit u lidských neuronů s Rettovým syndromem. U živých myší vede intracerebroventrikulární injekce XCIF inhibitorů reaktivuje Xi-linked Mecp2 v cerebrálních kortikálních neuronech. Studie tedy dokazuje, že je možné reaktivovat Xi-linked MECP2 nejen v buněčných kulturách, ale také v živých organismech.


http://www.pnas.org/content/115/31/8003

Suprese virulence Staphylococcus aureus pomocí malobuněčných látek

Vzhledem k rozšiřující se rezistenci bakterií proti antibiotikům je tlak na vývoj nových antibakteriálních látek, které by rezistenci překonaly, veliký. Narušení virulence Staphylococcus aureus je možná zacílením na virulenci posilující genové produkty, a to by mohla být dobrá cesta. Autoři využili metody, které jim umožnily najít složky, které modulují expresi virulentních faktorů. 1 malobuněčná složka, M21, byla identifikována v chemické knihovně a její pomocí je možné „obrátit“ virulentního stafylokoka do nevirulentního. M21 je nekompetitivní inhibitor ClpP a alteruje expresi toxinu alfa, která je závislá na ClpP. Na myším modelu stafylokokové infekce se ověřilo, že M21 skutečně oslabuje virulenci. Neantibiotické složky tedy mohou suprimovat expresi mnoho nepříbuzných virulentních faktorů u stafylokoka, což umožní zacílit právě na virulenci stafylokoka a tím i pomoci pacientům.

Bibliografické údaje:

Titul:	vol. 115 no. 31
Vydavatel:	HighWire Press®
ISBN:	1091-6490
Odkaz na stránky:	http://www.pnas.org/content/115/31

Půjčit si tuto knihu