Medindex pro lékaře Časopisy: anotace NEJM - The New England Journal of Medicine 2018 NEJM

NEJM

NEJM

11.01.2018

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1708831

Dlouhodobý efekt inhalačního budesonidu, který se využívá u léčby bronchopulmonální dysplazie předčasně narozených

Dlouhodobý efekt na vývoj nervové soustavy inhalačních kortikoidů u extrémně předčasně narozených dětí, které je dostávají kvůli bronchopulmonální dysplazii, není zatím zcela znám.
Autoři náhodně rozdělili 863 novorozenců, gestační věk 23‒27 týdnů, do skupin, kdy jedna dostala do 24 hodin od porodu inhalační budesonid a druhá placebo. Relevantní data byla získána od 629 novorozenců, 148 z 308 s budesonidem mělo neurovývojové poruchy (48,1 %), v případě placeba to bylo 165 z 321 novorozenců (51,4 %). Tyto poruchy byly definovány jako dětská mozková obrna, kognitivní zpoždění, hluchota, slepota v 18‒22 měsících věku. Více úmrtí bylo ve skupině s budesonidem než ve skupině s placebem (82 z 413, tj. 19,9%, vs. 58 ze 400, tj. 14,5 %). Mezi extrémně předčasně narozenými dětmi není rozdíl v neurovývoji mezi těmi, které dostaly po porodu budesonid nebo placebo kvůli pulmonální dysplazii. Mortalita se však lišila a byla vyšší ve skupině dětí s budesonidem.


http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1713137

Osimertinib in Untreated EGFR-Mutated Advanced Non–Small-Cell Lung Cancer

Somertinib v případech nemalobuněčného karcinomu s mutací EGFR, který zatím nebyl léčen
Osimertinib je orální ireverzibilní inhibitor EGFR-TKI (epidermal growth factor receptor tyrosine kinase inhibitor) 3. generace. Autoři sledovali účinky EGFR-TKI u pacientů s pokročilým nemalobuněčným předtím neléčeným karcinomem s EGFR mutací se standardní terapií. Ve dvojitě zaslepené studii bylo 556 pacientů rozděleno v poměru 1 : 1 do skupin, která dostávala buď osimertinib, nebo standardní gefitinib či erlotinib. Medián doby bez progrese nemoci byla signifikantně delší u pacientů s osimertinibem než u standardní terapie, 18,9 vs. 10,2 měsíců. Objektivní odpověď na léčbu byla v obou skupinách shodná. Medián trvání odpovědi byl 17,2 vs. 8,5 měsíce. Data týkající se celkového přežití, u pacientů s osimertinibem se 18 měsíců dožilo 83 % pacientů, u standardní terapie 71 %. Nežádoucí účinky stupně 3 a vyšší byly méně časté ve skupině s osimertinibem (34 % vs. 45 %).
Léčba osimertinibem je pro pacienta účinnější než standardní terapie a není zatížena ani vyšším výskytem nežádoucích účinků.

Bibliografické údaje:

Titul: Vol. 378 No. 2
Vydavatel: The Massachusetts Medical Society
ISBN: 1533-4406
Odkaz na stránky: http://www.nejm.org/toc/nejm/378/2