NEJM

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1707358
Lomustin a bevacizumab v léčbě progresivního glioblastomu
Bevacizumab je schváleným léčivem u pacientů s progresivním glioblastomem. Data však také ukazují na to, že by přidání bevacizumabu k lomustinu zlepšuje celkové přežití pacientů v porovnání s monoterapií.
Autoři vytvořili studii, v níž bylo 437 pacientů, kteří byli randomizováni do skupin s kombinací léků nebo s monoterapií. Celkové přežití bylo v případě kombinované terapii 239 (75,3 %), což nebylo více než v případě monoterapie, medián přežití byl u kombinované terapie 9,1 měsíce, u monoterapie 8,6 měsíce. Doba bez progrese byla u kombinované terapie o 2,7 měsíce delší než u monotorapie. Nežádoucí účinky 3.‒4. stupně se vyskytly u 63,6 % pacientů s kombinovanou terapií a u 38,1 % pacientů s monoterapií. Ačkoli podávání kombinované terapie vedlo k prodloužení doby bez progrese, nepřináší tato žádné další výhody, pouze zvyšuje výskyt nežádoucích účinků.

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1615710
Náhlá srdeční zástava během sportovního výkonu
Výskyt náhlé srdeční zástavy během sportovního výkonu není doposud plně specifikován. Autoři zjišťovali celkovou incidenci náhlé srdeční zástavy u kanadských sportovců a její příčinu.
Retrospektivní studie zahrnula období 2009‒2014 a osoby 12‒45 let. Sledováno tak bylo více než 18,5 milionů lidí. Bylo odhaleno 74 případů náhlé srdeční zástavy během sportovního výkonu. 16 během závodů (incidence je 0,76 na 100.000, přežití je 43,8 % po ošetření v nemocnici). U 2 osob došlo k úmrtí v důsledku hypertrofické kardiomyopatie a žádné úmrtí nebylo na základě arytmogenní kardiomyopatie pravé komory. U 3 úmrtí bylo zjištěno, že pokud by osoba docházela na pravidelné prohlídky, bylo možné tomuto předejít. 58 náhlých srdečních zástav bylo u nezávodicích osob.
Dle studie je tedy incidence náhlé srdeční zástavy u aktivních závodících sportovců 0,76 na 100.000, případy dané strukturální srdeční vadou nejsou časté.

Bibliografické údaje: