Medindex pro lékaře Časopisy: anotace NEJM - The New England Journal of Medicine 2017 NEJM

NEJM

NEJM

19.10.2017

Tofacitinib nebo adalimumab vs. placebo v léčbě psoriatické artritidy

Tofacitinib je orální inhibitor Janusovy kinázy, který je testován v léčbě psoriatické artritidy. V této studii byl využit k léčbě pacientů, u kterých byla malá odpověď na konvenční léčbu antirevmatiky. Ve dvojitě zaslepené studii, placebem kontrolované, která trvala 12 měsíců, bylo 107 pacientů zařazeno do skupiny, která užívala tofacitinib 5 mg 2x denně (T5), 104 pacientů 10 mg 2x denně (T10), 106 adalimumab 40 mg subkutánně 2x týdně (A), 52 placebo 3 měsíce s následným podáváním 5 mg tofalicitinibu (PT5) nebo 53 s 3měsíčním užíváním placeba, jež následovalo podávání 10 mg tofacitinibu (PT10).
Odpověď na léčbu se dostavila během tří měsíců u 50 % T5, u 61 % T10, ve skupině s placebem to bylo 33 % a ve skupině A 52 %. Změna v průměru HAQ-DI skóre (Health Assessment Questionnaire–Disability Index score) byla -0,35 u T5, -0,4 u T10, u placeba -0,18, u A -0,38. Výskyt nežádoucích účinků byl 66 % u T5, 71 % u T10, 72 % u A, 69 % u PT5, 64 % u PT10. Vyskytly se dva případy rakoviny, 3 vážné infekce a 4 případy herpes zoster u pacientů s tofacitinibem.
Efekt podávání tofacitinibu je vyšší než placeba u pacientů s psoriatickou artritidou, kteří nereagovali na konvenční léčbu. Nežádoucí účinky jsou také četnější než v případě placeba.
http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1615975


Duální antitrombotická terapie dabigatranem po PCI provedené kvůli atriální fibrilace

Trojitá antitrombotická terapie warfarin + dva protidestičkové léky je standardní u pacientů po perkutánní koronární intervenci kvůli atriální fibrilaci. Tato terapie je však spojená s vysokým rizikem krvácení.
V multicentrické studii bylo 2725 pacientů s atriální fibrilací, kteří podstoupili PCI + trojitá antitrombotická terapie warferinem, P2Y12 inhibitorem (clopidogrel, ticegrelor ) a aspirin (1 nebo 3 měsíce) nebo dvojitá terapie dabigatranem a P2Y12 inhibitorem bez aspirinu (v dávce dabigatranu 110 nebo 150 mg).

Sledovanými znaky bylo klinicky relevantní krvácení během 14 následujících měsíců a porovnání účinnosti obou terapií, jejich antitrombotický efekt, tj. výskyt infarktu myokardu, iktus, systémový embolismus, smrt, nutnost provedení neplánované revaskularizace.
U 15,4 % pacientů na duální terapii se 100 mg dabigatranu došlo k významným krvácivým komplikacím, na trojité s1 měsíčním užíváním to bylo 26,9 %. U dvojité s dávkou 150 mg se jednalo o 20,2 % a trojité s 3měsíčním užíváním aspirinu to bylo 25,7 %. Celková incidence trombotických příhod byla v případě dvojité terapii 13,7 % a u trojité 13,4 %.

Mezi pacienty, kteří podstoupili PCI kvůli arteriální fibrilaci, je riziko krvácení nižší při užívání dvojité terapie dabigatranem a P2Y12 inhibitorem, navíc nestoupá počet trombotických komplikací.

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1708454

Bibliografické údaje:

Titul: Vol. 377 No. 16
Vydavatel: The Massachusetts Medical Society
ISBN: 1533-4406
Odkaz na stránky: http://www.nejm.org/toc/nejm/377/16