Blood May 24, 2018

http://www.bloodjournal.org/content/131/21/2367

Aktivace NADPH oxidázy reguluje apoptotickou clearance neutrofilů myšími makrofágy

Fagocytová NAD fosfatázová oxidáza tvoří superoxid, reaktivní volný radikál s antimikrobiální a imunoregulační funkcí. Inaktivující mutace alel NADPH oxidázy způsobuje chronickou granulomatózní nemoc, která je spojená se zvýšenou citlivostí na život ohrožující mikrobiální infekce a zánětlivé nemoci. Hypomorfní NADPH oxidázové alely jsou spojené s autoimunitou. Narušená clearance apoptotických buněk je také zapojena do chronických zánětu a autoimunity. Do tohoto procesu je dle všeho zapojená také NADPH oxidáza a z jejích produktů pocházející reaktivní kyslíkové radikály (ROS). Fagocytóza apoptotických buně (eferocytóza) aktivovala NADPH oxidázu v myších peritoneálních makrofázích. Tvorba ROS byla závislá na makrofágových CD11b, TLR2, TLR4 a MyD88 a je regulována fosfatidyl inositol 3 fosfátem vážícím se na p40phox oxidázové podjednotky. Maturace eferosomů obsahujících apoptotické neutrofily byla výrazně prodloužena u makrofágu s deficitem NADPH oxidázy, narušila se acidifikace a proteolytická aktivita, zpomalilo se trávení apoptotických neutrofilních bílkovin. Léčba wild-type makrofágů vacuolar-type H+ ATPázovým inhibitorem bafilomycinem také oddaluje proteolýzu v eferosomech. To dokazuje, že luminální acidifikace je nepostradatelná pro efektivní rozložení proteinů v eferosomech. Cross prezentace s apoptotickými buňkami spojených antigenů makrofágy s deficitem NADPH oxidázou CD8 T lymfocytům byla zvýšená. Tato studie dokládá, že NADPH oxidáza má klíčové postavení v clearance apoptotických buněk. Její produkty podporuji maturaci eferosomů.


http://www.bloodjournal.org/content/131/21/2393

Délka telomer na dárcovských buňkách a stav pacientů po transplantaci kostní dřeně

Předchozí studie naznačují, že přítomnost dlouhých leukocytárních telomer na dárcovských buňkách je spojená se zlepšením přežití po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HCT) u pacientů s těžkou aplastickou anémií (SAA). Tato studie byla zaměřená na určení, zda je délka lymfocytárních telomer spojená a post-HCT komplikacemi a smrtí příjemce. Pomocí flow cytometrie a fluorescence v in situ hybridizaci měřili délku telomer (TL) v dárcovských lymfocytech, v jednotlivých subsetech – naivní T lymfocyty (CD45RA+CD20−) a paměťové CD45RA−CD20−), NK buňky plně diferencované T lymfocyty (CD45RA+CD57+), B lymfocyty (CD45RA+CD20+) … získaná data z měření se srovnávala s klinickými daty 197 pacientů. Delší dárcovská TL v jednotlivých subsetech byla asociována se sníženým rizikem celkové mortality. Delší TL u B lymfocytů a NK plně diferencovaných T lymfocytů měly pozitivní vliv na snížení rizika úmrtí vinou infekce. TL u ostatních testovaných lymfocytárních subsetů nebyla signifikantně spojená se smrtí, která by byla na podkladě GvH nemoci nebo selhání graftu. Na druhou stranu se prokázal trend směrem ke zvýšenému riziku úmrtí na GvH. Delší dárcovské TL jsou spojené s redukcí úmrtí na infekce po HCT u pacientů s SAA.

Bibliografické údaje: