Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy The Journal of Immunology

The Journal of Immunology

The Journal of Immunology

19.01.2022

Ztráta ABCB10 redukuje CD4+ T lymfocytární aktivaci a formování imunitní paměti

Aby mohly T lymfocyty reagovat na infekce a nádory a transformovat se do paměťových buněk, musí měnit svůj metabolismus. ABCB10 (ATP Binding Cassette Subfamily B Member 10) na vnitřní membráně mitochondrií se podílí na exportu substrátu potřebného pro biosyntézu hemu a metabolismus. Jeho role ve vývoji a aktivaci T lymfocytů zatím nebyla popsána. Autoři studie zkoumali účinek ztráty ABCB10 v primárních a maligně transformovaných T lymfocytech, Zjistili, že pro základní vývoj CD4+ a CD8+ T lymfocytů není ABCB10 přítomnost nezbytná. Ale je nutná pro expresi cytokinů specifických pro CD4+ T lymfocyty po aktivaci in vitro. Defekt v expresi cytokinů se zvyšuje s opakovanou stimulací. Je snížení exprese IL-2 a TNF-α. V in vivo studiích se ukázalo, že CD8+ T lymfocyty s deficitem ABCB10 expandují během virové infekce více než normální CD8+ T lymfocyty, zatímco u CD4+ T lymfocytů vede deficit ABCB10 ke snížení jejich počtu a procentuálního zastoupení. Navíc vykazují tyto CD4+ T lymfocyty poruchy při přeměně na antigen-specifické paměťové lymfocyty. V maligních CD4+ T lymfocytech Jurkat vyvolá narušení ABCB10 stejný defekt v expresi cytokinů po aktivaci jako u primárních myších T lymfocytů. Dochází k narušení schopnosti přepnout po aktivaci na aerobní glykolýzu. Výsledky tedy ukazují, že ztráta ABCB10 zasahuje hlavně T lymfocyty, omezuje sekreci cytokinů a vznik paměťových buněk, což by mohlo být využito v léčbě některých onemocnění se zvýšenou aktivací CD4+ T lymfocytů.
https://www.jimmunol.org/content/208/2/328

Perzistence T lymfocytů a protilátkové odpovědi na SARS-CoV-2 za 9 měsíců po nástupu příznaků infekce

SARS-CoV-2 indukuje T a B lymfocytární a protilátkovou odpověď, která může být u infikovaných jedinců detekovatelná několik měsíců po uzdravení. Autoři analyzovali T lymfocytární a protilátkovou odpověď a protilátky u 24 převážně nehospitalizovaných osob, které měly pozitivní PCR test ve dvou časových bodech (medián 45 a 145 dní po nástupu příznaků) a porovnávali její podobnost s odpovědí na běžný chřipkový virustypu A (IAV). Protilátková odpověď byla detekovaná u 95 % jedinců, byla zjištěna silná korelace mezi plazmatickými a slinnými anti-spike (anti-S) a anti-receptorovou vážící doménou IgG, stejně tak i korelace mezi cirkulujícími folikulárními T lymfocyty a SARS-CoV-2 IgG specifickou odpovědí. T lymfocytární odpověď na peptidy SARS-CoV-2 byla stanovena s použitím nitrobuněčného barvení, markerů aktivace, proliferace a sekrece cytokinů. Všichni účastníci studie měli T lymfocytární odpověď alespoň na jeden antigen SARS-CoV-2 minimálně v jednom z provedených testů. CD4+ odpověď byla převážně fenotypu Th1, ale s nižším poměrem buněk produkujících IFN-γ : IL-2 (tj. převažoval počet buněk produkujících IL-2) a s nižší frekvencí CD8+ : CD4+, než je typické u paměťových buněk po infekci IAV u stejných subjektů. Analýza sekretovaných molekul odhalila podobný vzorec, tj. nižší poměr IFN-γ : IL-2 a změny v profilu cytotoxické odpovědi vůči S a N proteinům SARS-CoV-2 v porovnání s odpovědí na IAV. Výsledky naznačují, že fenotyp paměťových T lymfocytů po infekci SARS-CoV-2 přetrvává po delší dobu a jsou detekovatelné změny v profilu cytokinů a cytotoxicity v porovnání s dlouhodobou pamětí buněk na kompletní IAV u stejných subjektů.

https://www.jimmunol.org/content/208/2/429

Bibliografické údaje:

Titul: Vol. 208, Issue 2
Vydavatel: The American Association of Immunologists, Inc.
ISBN: 1550-6606
Odkaz na stránky: https://www.jimmunol.org/content/208/2