Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy The Journal of Immunology December 15, 2020

The Journal of Immunology

The Journal of Immunology December 15, 2020

15.12.2020

Paměť vrozené imunity po opakovaném vystavení Borrelia burgdoferi u myší koreluje se zánětlivým fenotypem

Infekce bakterií Borrelia burgdorferi je přenášena klíštětem. Po inokulaci do hostitelské dermis se diseminuje po těle, nejen do kůže a kloubů, ale také do orgánů. U velké části infikovaných lidí dojde v prvních týdnech po infekci k vytvoření erythema migrans, které může být následováno karditidou, neuritidou, meningitidou, artritidou atd., pokud není nakažený adekvátně léčen. Specifický myší kmen C3H/HeN je po infikování B. burgdorferi náchylný ke vzniku artritidy, zatímco kmen C57BL/6 touto patologií téměř netrpí. Žádný z těchto typů myší nevykazuje kožní příznaky nebo zánět. Faktory, které ovlivňují kožní zánět a vnímavost k rozvoji artritidy, zajímaly autory studie. Myší fibroblastům podobné synoviocyty (FLS) vykazují známky „trénované imunity“, tj. programu, který zvyšuje schopnost prozánětlivé odpovědi po opakovaném setkání se stimulem. „Trénovaná imunita“ FLS, testovaná ex vivo, koreluje s vnímavostí na artritidu spojenou s lymskou boreliózou. Kožní fibroblasty nevykazují známky trénované imunity, což odpovídá nepřítomnosti kožních příznaků u testovaných myší. Dále se podařilo zjistit, že trénovaný fenotyp FLS je ovlivněn buněčným prostředím, které závisí na genetickém podkladu. Trénovaná imunita tedy hraje roli v rozvoji symptomů po infekci B. burgdorferi.
https://www.jimmunol.org/content/205/12/3383

Nepostradatelná role neutrofilů v ochranné imunitní odpovědi indukované živou atenuovanou vakcínou proti leishmanii
Zatím neexistuje žádná schválená vakcína proti viscerální leishmanióze (VL), tj. nemoci, kterou vyvolává Leishmania donovani. Autoři v předešlé studii popsali, že makrofágy a dendritické buňky hrají významnou roli v protekci indukované živou atenuovanou vakcínou proti parazitu L. donovani (LdCen-/-). V této studii je pak popsána role neutrofilů. Ty se zapojují do iniciální fáze vrozené imunitní odpovědi na patogeny. Autoři zjišťovali, jaká je časná interakce neutrofilů s LdCen-/-. Za tímto účelem intradermálně do ucha imunizovali myši. V porovnání s wild-type infekcí LdCen-/- parazit indukoval vyšší rekrutování neutrofilů do dermis a do uzlin drénujících danou oblast, a to již 6–18 h po imunizaci. Neutrofily z ušních lymfatických uzlin LdCen-/- imunizovaných myší vykazovaly vyšší expresi kostimulačních molekul a sníženou expresi koinhibičních molekul, což je důležité pro vyšší aktivaci T lymfocytů. Při fenotypizaci neutrofilů v uzlinách se našly dva subtypy – Nalfa a Nbeta. Nalfa od myší imunizovaných LdCen-/- dokázal vyvolat silnější antigen specifickou CD4+ T lymfocytární proliferaci ex vivo. Adoptivní transfer neutrofilů s LdCen-/- parazity indukuje zvýšenou Th1 odpověď v naivních myších. Deplece neutrofilů pak narušuje proliferaci antigen specifických CD4+ T lymfocytů u LdCen-/- imunizovaných myší. Výsledky dokazují, že neutrofily jsou nepostradatelné pro rozvoj imunity po imunizaci vakcínou s LdCen-/-.

https://www.jimmunol.org/content/205/12/3333

Bibliografické údaje:

Titul: Volume 205,Issue 12
Vydavatel: The American Association of Immunologists
ISBN: 1550-6606
Odkaz na stránky: https://www.jimmunol.org/content/205/12