Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy PNAS

PNAS

PNAS

05.05.2020

Hladovění a antimetabolická terapie podporuje uvolnění cytokinů a rekrutování imunitních buněk

Buněčné hladovění je typické po tkáňovém poškození a omezení lokálního zásobení tkáně krví. Může se také objevit v případě, že buněčná populace převýší lokální vaskulaturu, což vidíme u nádorů. Buňky reagují na nedostatek nutrientů adaptací metabolismu, pokud je strádání dlouhodobé, může vést k buněčné smrti, ale také ke spuštění adaptivní odpovědi, např. angiogenezi, která podporuje reorganizaci tkáně a reparaci. Autoři se zaměřili hlavně na tyto adaptivní mechanismy, které zatím nejsou dobře známé. Analyzovali sekretom z buněk v prostředí s malou koncentrací glukózy. Došlo ke zvýšené produkci mnoha cytokinů a chemokinů, např. IL-6, IL-8. Druhy cytokinů, které se zvýšeně tvořily, byly specifické pro určité buňky. Většina cytokinů se zvýšeně exprimovala díky aktivaci NF-κB a transkripčního faktoru ATF4, který se váže přímo na promotor IL-8. Glutaminová deprivace, stejně jako podání antimetabolické látky 2-deoxyglukózy a metforminu také podporuje uvolnění IL-6 a IL-8. Autoři také zjistili, že mnohé substance uvolněné ze strádajících buněk působí chemotakticky na B lymfocyty, makrofágy a neutrofily. To naznačuje, že nedostatek nutrientů v prostředí nádoru může sloužit jako iniciátor rakovinného zánětu.
https://www.pnas.org/content/117/18/9932

Ovlivnění mitochondriální respirace omezuje vznik metabolického syndromu spojeného se stárnutím

Deregulace mitochondriální dynamiky vede ke zvýšení oxidačního stresu a poškození mitochondrií. To vede k předčasnému stárnutí a alterace mitochondrií je také spojená s metabolickými komplikacemi. Autoři vytvořili hypotézu, že omezení syntézy ATP mitochondriemi mírní s věkem související poruchy a prodlužuje život savců. V tomto textu autoři připravili inhibitor mitochondriálního komplexu IV, který dali do pitné vody a podávali normálně krmeným myším každý den po dobu 16 měsíců. Nebyly zachyceny žádné nežádoucí účinky. Byl analyzován vliv inhibitoru na mitochondriální funkce, tj. na respirační aktivitu, mitochondriální bioenergetiku a biogenezi, a také vliv na s věkem spojené komorbidity, produkce volných radikálů, abnormality glukózového metabolismu a obezitu. U myší s inhibitorem měly lepší kvalitu mitochondrií, dynamiku a oxidační metabolismus, což vedlo k omezení vzniku obezity a redukci viscerálního tuku, zlepšení energetického a glukózového metabolismu v porovnání s kontrolní skupinou. Výsledky naznačují, že interferování se syntézou ATP skrz ovlivnění mitochondriální aktivity může efektivně regulovat mitogenezi, redukovat produkci volných radikálů a ochránit mitochondriální integritu, čímž se oddálí nástup metabolického syndromu.
https://www.pnas.org/content/117/18/9840

Bibliografické údaje:

Titul: vol. 117 no. 18
Vydavatel: National Academy of Sciences
ISBN: 1091-6490
Odkaz na stránky: https://www.pnas.org/content/117/18