Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy PNAS

PNAS

PNAS

05.02.2020

Intestinální mikroby ovlivňují vývoj thymických lymfocytů v časném životě

Thymus generuje T lymfocytární linii, která osídluje lymfatický a krevní systém. Vývoj a maturace buněk je regulována transkripčními faktory v thymických prekurzorových buňkách. V této studii autoři zjišťovali, zda extrathymické antigeny ovlivňují také vývoj thymických T lymfocytů. Podařilo se prokázat, že intestinální mikrobiota ovlivňuje thymickou homeostázu PLZF exprimujících buněk v časném životě. Narušení vývoje thymických PLZF vrozených lymfocytů v bezmikrobních myších je vynulováno kolonizací myší lidskými komenzály, Bacteroides fragilis, ale ne jejich typu bez polysacharidu A (PSA). Plazmocytoidní dendritické buňky ovlivněné mikroby migrují ze střeva do thymu a regulují homoestázu PLZF buněk. Důležité je, že narušení thymických PLZF buněk vinou narušené střevní mikrobioty přetrvává do dospělosti a je zde propojení se zvýšenou vnímavostí k rozvoji experimentální kolitidy. Tato studie identifikovala cestu komunikace mezi intestinální mikrobiotou a thymickými lymfocyty v neonatální periodě, která moduluje vnímavost hostitele k rozvoji imunitně mediovaných nemocí v dalším životě.
https://www.pnas.org/content/117/5/2570

K progresi plicního karcinomu, které je zprostředkováno KRAS vyžaduje také epitelový p38α

Maligní transformace zahrnuje změny v kontrole buněčné proliferace přes „přeprogramování“ signálních cest. Nádorové buňky, které jsou závislé na těchto přesně definovaných drahách, jsou dobrou možností, jak terapeuticky zasáhnout. V této studii autoři identifikovali stresovou kinázu p38α jako non-onkogenní signalizační molekulu, která umožňuje progresi u plicních karcinomů, které jsou závislé na KRAS. V pokusech in vivo se prokázalo, že p38α sice má tumor supresorové funkce ve zdravých alveolárních buňkách, ale podporuje proliferaci a malignizaci epitelových buněk plicního karcinomu. Vysoká exprese p38α koreluje s horší prognózou pacientů s plicním adenokarcinomem. Genetická nebo chemická inhibice p38α zastaví růst nádoru v myším modelu. p38α také podporuje expresi TIMP-1, který autokrinně stimuluje buněčnou proliferaci. Data tedy dokazují, že epitelová p38α podporuje progresi KRAS dependentního plicního karcinomu skrze udržení stimulačních signálů pro růst.
https://www.pnas.org/content/117/5/2588

Bibliografické údaje:

Titul: vol. 117 no. 5
Vydavatel: National Academy of Sciences
ISBN: 1091-6490
Odkaz na stránky: https://www.pnas.org/content/117/5