Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy PNAS

PNAS

PNAS

31.07.2019

Myosin IIA suprimuje vývoj glioblastomu mechanicky senzitivním způsobem

Schopnost glioblastomu šířit se skrz mozkovou tkáň je spojená s velkou mírou letality a zablokování invazivity je slibným léčebným přístupem. Je popsáno mnoho proinvazivních signálních cest u glioblastomových buněk. Mnohé z nich se střetávají, protínají, takže zacílení na jednu dráhu by mohlo omezit aktivaci jiných drah. Na konci těchto signálních drah je ovlivnění cytoskeletu, jeho změn. Ovlivnění bílkovin patřících mezi cytoskeletální motory, tj. myosiny II zablokuje invazivitu, i přesto, že jsou aktivovány promigratorní cesty. Myosin IIA a IIB jsou nejčastějšími isoformamy myosinu II v glioblastomu. V předchozích studiích se zjistilo, že kodelece těchto myosinů narušuje tumorigenezi a výrazně prodlužuje přežití v myším modelu glioblastomu.
Zacílení pouze na myosin IIA také narušuje invazivitu nádoru, ale zároveň překvapivě zvyšuje proliferaci v závislosti na okolním prostředí. Na měkkých površích vede delece myosinu IIA ke zvýšení aktivity ERK1/2, zatímco pevný povrch zvyšuje aktivitu NFkappaB, a to nejen u glioblastomu, ale také u triple negativního karcinomu prsu a normálních fibroblastů.
Autoři uzavírají, že myosin IIA suprimuje tumorigenezi minimálně dvěma cestami, které jsou modulované fyzikálními podmínkami nádoru a stromatu. Výsledky nasvědčují tomu, že inhibice invazivity nádoru může zvýšit proliferaci a pro efektivitu terapie je nutné současně zacílit také na další cesty, které jsou zapojené do proliferace a invazivity.
https://www.pnas.org/content/116/31/15550


Vývoj nového anestetika založeného na unikátní chemické struktuře

Podávání intravenózních anestetik je spojené s kardiovaskulární nestabilitou a je tak špatně tolerováno u pacientů s kardiovaskulárními nemocemi, traumaty a akutní ischemickou nemocí. Nová třída i.v. anestetických molekul, která je vysoce selektivní a váže se na γ-aminobutyric acid type A receptor (GABAAR), by mohla limitovat vedlejší účinky standardních anestetik na kardiovaskulární systém. Autoři využili GABAAR model a identifikovali hlavní komponenty anestetika, kterými jsou N-arylpyrrolové deriváty. Elektrofyziologickými analýzami na in vitro expresním systému a intaktních řezech hlodavčích hippokampů se zjistilo, že složky anestetika skutečně ovlivňuji GABAAR. In vivo pokusy na pulcích a krysách také prokázaly, že anestetická aktivita je mírně vyšší než u propofolu. U klinicky schváleného GABAergního anestetika etomidatu sice nedochází ke kardiovaskulární nestabilitě, ale k adrenální supresi s inhibicí syntézy steroidů. V tomto je nové anestetikum výhodnější. Jednak tedy neovlivňuje/nesnižuje krevní tlak jako propofol, a jednak nemá výraznější vliv na adrenální funkce. Anestetikum cílící na pomalý subtyp GABAAR se tak zdá být vhodnou alternativou standardně využívaných anestetik.
https://www.pnas.org/content/116/31/15706

Bibliografické údaje:

Titul: vol. 116 no. 31
Vydavatel: National Academy of Sciences
ISBN: 1091-6490
Odkaz na stránky: https://www.pnas.org/content/116/31