Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy NEJM December 2, 2021

NEJM

NEJM December 2, 2021

02.12.2021

Milvexian jako prevence postoperačního trombembolismu

Inhibitory srážecího faktoru XIa se používají v prevenci a léčbě žilního a arteriálního trombembolismu a oproti konvenčním antikoagulanciím jejich použití je spojeno s nižším rizikem výskytu krvácivých komplikací. V této studii se sledovala účinnost a bezpečnost milvexianu, orálního inhibitoru XIa.
Ve studii bylo 1 242 pacientů, kterým byla provedena artroplastika a byli léčení milvexianem (7 skupin: podání 2× denně v dávce (d) 25 mg, 50 mg, 100 mg, 200 mg nebo 1× denně v d 25 mg, 50 mg, 200 mg) nebo enoxaparinem (40 mg 1× denně). U pacientů s milvexianem bylo snížení výskytu trombembolismu závislé na dávce a četnosti podání. Výskyt trombembolismu při podání milvexianu 2× denně: 27 ze 129 (21 %) pacientů na d 25 mg, 14 ze 124 (11 %) pacientů na d 50 mg, 12 ze 134 (9 %) pacientů na d 100 mg, 10 ze 131 (8 %) pacientů na d 200 mg. Výskyt trombembolismu v případě milvexianu podávaném 1× denně: 7 z 28 (25 %) pacientů na d 25 mg, 30 ze 127 (24 %) pacientů na d 50 mg, 8 ze 123 (7 %) pacientů na d 200 mg. U pacientů na enoxaparinu byly trombembolické komplikace u 54 z 252 pacientů (21 %). Krvácivé komplikace se objevily u 38 z 923 pacientů na milvexianu a u 12 z 296 pacientů na enoxaparinu (4 % a 4 %). Podávání orálního inhibitoru faktoru XI po artroplastice snížilo výskyt trombembolií a riziko krvácivých komplikací nebylo vyšší.

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2113194


Výskyt myokarditidy po aplikaci mRNA vakcíny BNT162b2 proti COVID-19

Izraelská studie vyhodnotila data pacientů, u nichž se vyskytla myokarditida po očkování mRNA vakcínou BNT162b2 (výrobce Pfizer–BioNTech), a porovnávala je s výskytem myokarditidy u neočkované populace. Mezi 304 zdokumentovanými případy bylo 21 případů, kdy nebyla příčina onemocnění spojená s vakcínou. Ze zbývajících 283 případů se 142 vyskytlo po aplikaci vakcíny. U 136 případů byla dána souvislost mezi očkováním a vakcínou jako jistá či pravděpodobná. Klinická prezentace byla u 129 případů mírná, u jednoho případu byl průběh fatální. Celkový rozdíl v riziku mezi první a druhou dávkou činil 1,76 na 100 000 osob. Největší rozdíl byl u mužů ve věku 16 až 19 let.
Ve srovnání s očekávanou incidencí na základě historických dat byl standardizovaný poměr incidence myokarditidy po vakcinaci 5,34. Nejvyšší byl po aplikaci druhé dávky, a to u mužů ve věku 16 až 19 let.
Poměr četnosti výskytu myokarditidy do 30 dní po podání druhé dávky vakcíny u plně očkovaných příjemců ve srovnání s neočkovanými osobami byl 2,35. Opět byl vyšší u mužů ve věku 16 až 19 let, a to 1 ku 6 637.
Incidence myokarditidy, ačkoli je nízká, se zvyšuje u očkovaných BNT162b2 vakcínou, hlavně po druhé dávce u mužů. Myokarditida má obvykle mírný průběh.
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2109730

Bibliografické údaje:

Titul: VOL. 385 NO. 23
Vydavatel: Massachusetts Medical Society.
ISBN: 1533-4406
Odkaz na stránky: https://www.nejm.org/toc/nejm/385/23