JACI

Omeprazol inhibuje IgE-mediovanou aktivaci mastocytů a alergický zánět indukovaný potravinovým alergenem

Pacienti s eozinofilní ezofagitidou mají ve sliznici vyšší počet mastocytů. Podávání inhibitoru protonové pumpy – omeprazolu – může redukovat počty mastocytů i eozinofilů ve sliznici, čímž se sníží také zánět typu 2 u pacientů.
Autoři sledovali vliv omeprazolu na funkce mastocytů, včetně jejich vývoje, aktivace zprostředkované vazbou IgE : FcεRI a odpovědi na potravinový alergen. Hodnotila se tedy degranulace, sekrece cytokinů a signalizace po přemostění IgE lidských i myších mastocytů. Efekt omeprazolu byl také testován in vivo na modelu anafylaxe a potravinové alergie.
Omeprazol snižoval degranulaci obou typů mastocytů, stejně tak uvolnění cytokinů a histaminu v odpovědi na přítomnost alergenu. Omeprazol také omezil diferenciaci mastocytů z progenitorových buněk kostní dřeně. Omeprazol totiž vede k redukci fosforylace proteinových kináz ERK a SYK.
V in vivo pokusech došlo díky léčbě omeprazolem ke snížení intenzity IgE-mediované pasivní anafylaxe, ke snížení expanze mastocytů indukovaných alergenem i jejich aktivaci ve střevě.
Omeprazol tedy cílí na signální cesty mastocytů, které jsou důležité pro diferenciaci a aktivaci, tedy i manifestaci potravinové alergie a anafylaxe.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(20)30342-0/abstract

Zánět bronchiální sliznice a vážnost odpovědi na experimentální rhinovirovou infekci u pacientů s CHOPN

Respirační virové infekce způsobují exacerbace u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Během toho dochází ke zvýšení počtu slizničních eozinofilů a neutrofilů. Autoři studie se snažili určit rozsah a povahu zánětu průdušek po experimentálních exacerbacích CHOPN vyvolaných rhinovirem (RV)-16 a jeho vztah k závažnosti onemocnění.
Nejprve byl určen fenotyp zánětlivých buněk v bronchiální sliznici před infikováním a po RV infekci u 17 CHOPN pacientů a 31 kontrol (20 kuřáků a 11 nekuřáků). RV infekce zvýšila počty eozinofilů a neutrofilů ve sliznici pouze u CHOPN a počty CD8+ T lymfocytů u CHOPN a nekuřáků. Monocyty, makrofágy, CD4+ T lymfocyty a CD20+ B lymfocyty byly zvýšené u všech účastníků studie. Před infikováním měli CHOPN a kuřáci v porovnání s nekuřáky zvýšený počet monocytů, makrofágů a CD8+ T lymfocytů a nižší počty CD4+ T lymfocytů a CD20+ B lymfocytů. Virem indukované zánětlivé buňky u pacientů s CHOPN pozitivně korelovaly s virovou náloží, závažností infekce a redukcí plicních funkcí.
Byla tedy nalezena souvislost mezi počty zánětlivých buněk ve sliznici a závažností nemoci a infekcí rhinovirem, zvláště pak u pacientů s CHOPN.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(20)30427-9/abstract

Bibliografické údaje: