Medindex pro lékaře Časopisy: novinky Časopisy AJHG

AJHG

AJHG

12.11.2020

Apigenin jako prenatální léčba trizomie 21 – účinky na lidských amniocytech a myším modelu Ts1Cje

Trizomie 21 (T21) je spojená s atypickým vývojem centrální nervové soustavy, což je viditelné již při UZ vyšetření plodu ve druhém trimestru. Autoři vytvořili hypotézu, že je možné najít vhodnou prenatální terapii T21. Testovali bezpečnost a účinnost apigeninu, který se nachází v amniocytech plodů s T21, i na myším modelu Ts1Cje.
In vitro byly kultivovány T21 buňky s apigeninem, což vedlo k výrazné redukci oxidačního stresu a zlepšení antioxidační odpovědi. In vivo byl apigenin podáván jak prenatálně, tak postnatálně. Nebyl zachycen vyšší výskyt vrozených defektů či úmrtí. Apigenin výrazně zmírnil vývojové zpomalení a zlepšil čichovou a prostorovou paměť u novorozených s Ts1Cje. Dále byly zachyceny změny chování a zlepšení dlouhodobé hipokampální paměti u dospělých myší, efekt byl výraznější u samců než u samic s Ts1Cje.
Byl tak prokázán pleiotropní terapeutický efekt apigeninu, který je jednak antioxidační, proproliferační díky aktivaci pro-neurogenních genů (Kl67, Nestin, Sox2 a PAX6), protizánětlivý (inhibice NFκB se snížením INFG, IL-1A, IL12P70 a zvýšení IL-10 a IL12P40), proangiogenní a neurotropní (zvýšení VEGFA a IL7).
https://www.cell.com/ajhg/fulltext/S0002-9297(20)30359-1

Prospektivní studie, jak rodiče těžce nemocných novorozenců vnímají rychlé celogenomové a exomové sekvenování
Rychlé diagnostické genomické sekvenování je možné provádět u novorozenců na oddělení JIP. Vědci zjišťovali postoj rodičů k možnosti tohoto vyšetření, jaké vidí jeho plusy a minusy. Byla vytvořena randomizovaná kontrolovaná studie rychlého diagnostického genomického sekvenování. Více než 90 % rodičů udávalo, že byli dostatečně informováni, když dávali souhlas s vyšetřením. Celkem 23 % (27) ze 117 novorozenců byla díky vyšetření stanovena správná diagnóza. Celkem 97 % (156) ze 161 rodičů udávalo, že testování bylo užitečné a 50,3 % (88/161) nelitovalo, že k vyšetření svolili. Pět (4,3 %) ze 117 rodin vnímalo efekt vyšetření spíše negativně, a to hlavně kvůli negativnímu výsledku,okud dítěti nebyla určena žádná diagnóza. U 81 % (89/111) novorozenců se shodli rodiny i kliničtí lékaři na tom, že genomické výsledky byly užitečné a dále využitelné. Pozitivní testy/genomická diagnóza byly rodiči brány jako benefit pro dítě a jeho další vývoj, potenciální příznaky a léčbu. Studie tedy ukazuje, že většina rodičů cítí, že rychlé genomické sekvenování je pro dítě benefitem, když je přijato na JIP bez znalosti příčiny obtíží.

https://www.cell.com/ajhg/fulltext/S0002-9297(20)30362-1

Bibliografické údaje:

Titul: Volume 107Issue 5p791-1004
Vydavatel: Elsevier Inc.
ISBN: 0002-9297
Odkaz na stránky: https://www.cell.com/ajhg/issue?pii=S0002-9297(19)X0012-9#closeFullCover