The Lancet Sep 01, 2018

https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(18)31715-X/fulltext

Ultratenký rozpěrný stent vyrobený z biodegradabilního polymeru uvolňující sirolimus vs. tenký rozpěrný stent z trvanlivého polymeru uvolňující everolimus u perkutánní koronární revaskularizace, 5leté sledování

Na trhu je více typů stentů, které je možné využít u pacientů po perkutánní koronární revaskularizaci. Jedná se o ultratenký – kobalto-chromový stent, což je biodegradabilní polymer uvolňující sirolimus a trvalý tenký rozpěrný stent uvolňující everolimus. V 1roční studii nebyl první zmíněný horší ani lepší než trvalý stent.
V tomto textu autoři sledovali pacienty 5 let. Hlavním sledovaným parametrem bylo selhání léčby, což zahrnovalo smrt ze srdečních příčin, srdeční infarkt způsobený cílovou cévou a nutnost revaskularizace. Studii dokončilo 2008 pacientů. Selhání stentu se objevilo u 198 (20,2 %) pacientů léčených stentem se sirolimem a u 189 (18,8 %) pacientů se stentem s everolimem. Četnost úmrtí ze všech příčin byla vyšší u pacientů léčených stentem se sirolimem, tj. 14,1 % vs. 10,3 % u pacientů s everolimem. Úmrtnost se zvýšila hlavně vinou úmrtí z nekardiálních příčin. Mezi skupinami pacientů byl také rozdíl v kumulativní incidenci trombotizace stentu, tj. 1,6 % vs. 1,02 %.
5leté riziko selhání cílové léze bylo mezi všemi pacienty podstupujícími perkutánní koronární intervenci shodné. Vyšší incidence úmrtí ze všech příčin a nekardiálních příčin bylo u pacientů léčených biodegradabilním stentem se sirolimem.

Bibliografické údaje: