Medindex pro lékaře Časopisy: anotace PNAS - Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 2018 PNAS September 25, 2018

PNAS

PNAS September 25, 2018

26.09.2018

http://www.pnas.org/content/115/39/E9162

Stimulace interferonem vytváří chromatinové značky a nastavuje transkripční paměť

Epigenetická paměť pro signálem aktivovanou transkripci zatím zůstává neprobádaná. Koncept epigenetické paměti je zatím limitovaný na autonomní procesy buněk, preprogramovanými procesy, jako je vývoj a metabolismus. V této studii se autoři zaměřili na vliv IFNbeta stimulace na buňku, resp. její transkripční paměť. Ke svému pokusu využili fibroblasty, které reagují transkripcí na stimuly/restimulaci velmi rychle. Paměť je děděna přes mnoho buněčných dělení a vede ke zlepšení protivirové ochrany. Přibližně 2000 genů je stimulováno INFbeta (ISG), asi polovina z nich vykazuje paměť, označují se jako paměťové ISG, zatímco zbytek je označen jako nepaměťové ISG. Mechanickou analýzou bylo prokázáno, že IFN paměť je dána zvýšenou IFN signalizací a retencí transkripčních faktorů na ISG. Tato paměť je tedy dána akcelerací rekrutace RNA polymerázy II a dalších transkripčních/chromatinových faktorů, což je spojené/shoduje se s vytvořením chromatinových značek na histonu H3.3 a H3K36me3 paměťových ISG. Podobná paměť byla popsána také u makrofágů kostní dřeně po stimulaci IFNgama. To dává tušit, že IFN stimulace modifikuje zaměření vrozené imunitní odpovědi. Externí signály mohou nastavit epigenetickou paměť v savčích buňkách, která má dlouhotrvající charakter.


http://www.pnas.org/content/115/39/E9230

Tkáňový aktivátor plazminogenu podporuje integritu a funkční obnovu u myšího modelu traumatického mozkového poranění

Rekombinantní tkáňový aktivátor plazminogenu (tPA) je zapojen do terapie pacientů s ischemickým iktem, kdy se využívá k lýze krevních zátek, ale jeho terapeutický potenciál po traumatickém poranění mozků zatím nebyl určen, neboť jsou obavy ze zvýšeného krvácení. tPA je přirozeně exprimován také gliálními a neurálními buňkami mozku. Zde dochází vlivem tPA k růstu axonů a zvýšení synaptické plasticity. Je tedy otázkou, co u traumatického poranění mozku převažuje, zda negativa tPA v podobě možného zvýšení krvácení či pozitiva v podobě regenerace poškozené tkáně. Autoři vytvořili myší model traumatického poranění mozku s poškozením bílé hmoty a sledovali její integritu. Právě narušení integrity bílé hmoty je prediktorem dlouhodobého klinického stavu a vývoje více než velikost fokální léze. Absence endogenního tPA u KO myší narušuje dlouhodobé obnovování bílé hmoty a zlepšení neurologických funkcí po poranění mozku. tPA-KO myší vykazují výraznější asymetrii v předních končetinách, zhoršenou sensimotorickou rovnováhu a koordinaci, zhoršené prostorové učení a paměť do 35 dní po TPI. Poškození bílé hmoty bylo také výraznější u tPA KO myší, což bylo potvrzeno zobrazením, histologickou analýzou a elektrofyziologickým vyšetřením vedení axonů. Intranazální podání exogenního rekombinantního tPA KO myším zvyšuje neurologické funkce, strukturální a funkční integritu bílé hmoty a posttraumatické kompenzační jevy v kortikofugálních projekcích. tPA podporuje růst neuritů in vitro, částečně v souhře se stimulací EGFR. Exogenní i endogenní tPA je ochranou proti poškození bílé hmoty u traumatického poranění mozku a nezvyšuje intracerebrální krvácení. Podporuje obnovu a také funkční zotavení po traumatickém poranění mozku.

Bibliografické údaje:

Titul: vol. 115 no. 39
Vydavatel: HighWire Press®
ISBN: 1091-6490
Odkaz na stránky: http://www.pnas.org/content/115/39