PNAS September 18, 2018

http://www.pnas.org/content/115/38/E8939

Nedostatek Sprouty 1 a 2 zvyšuje přežití efektorových CD8 lymfocytů a posiluje protektivní účinky paměťových buněk

Identifikování nových signálních cest, které podporují funkce a prodlužují život cytotoxických T lymfocytů je možnou imunoterapeutickou strategií pro léčbu nádorových onemocnění a chronických infekcí.
Autoři prokázali, že molekuly Sprouty 1 a 2 (Spry 1 / 2) regulují přežití a funkci CD8 T lymfocytů. Spry1/2 dvojitě knockout (DKO) ovalbumin (OVA) specifické CD8+ T cells (OT-I buňky) se více aktivně uplatňují v autoimunitním diabetu než wild type OT-I buňky, pokud jsou transferovány do myší exprimujících OVA v na buňkách pankreatických beta ostrůvků. Dále se prokazovaly přesné mechanismy působení Spry1/2 a vliv deplece na CD8 T lymfocyty v modelu systémové infekce lymfocytickým choriomeningitickým virem Armstrong (LCMV). Spry1/2 DKO LCMV gp33 specifické P14 CD8+ T lymfocyty přežívají vyšší koncentraci než wild type buňky a vytvářejí výrazně více polyfunkčních paměťových T lymfocytů. Vyšší počet Spry1/2 DKO paměťových T lymfocytů také posiluje infiltraci infikované tkáně. Podařilo se tedy prokázat že nedostatek/absence Spry1/2 vede ke zvýšení paměťové kapacity lymfocytů a jejich reaktivace. Po transportu do naivního hostitele Spry1/2 DKO paměťové T lymfocyty kontrolují infekci Listeria monocytogenes účinněji než wild type buňky. Zvýšená produkce efektivnějších Spry1/2 DKO paměťových T lymfocytů je spojené s výraznou redukcí mTORC1 aktivity a glukózovým uptakem. Pokusy prokázaly, že ztráta Spry1/2 zvyšuje přežití efektorových CD8 T lymfocytů a vede k tvorbě více projektivních paměťových buněk. Delece Spry1/2 v antigen specifických CD8+ T lymfocytů může mít terapeutický potenciál.


http://www.pnas.org/content/115/38/E8977

Etf-2 (Ehrlichia type IV secretion system effector/native Ehrlichia translocated factor-2) se váže na aktivovaný RAB5 a oddaluje maturaci endosomů

Ehrlichia chaffeensis je obligatorní intracelulární baktérie, která infikuje monocyty/makrofágy. Pro kontrolu infekce je nezbytná fagocytóza následná destrukce patogenu ve fagosomu, který se spojí s lysozomy. Ehrlichie se však umí vyhnout přesunu do fagolysosomu, což jí dává možnost přežití a replikace uvnitř eukaryotické buňky. Ehrlichie si vyvinula systém, díky němuž uniká destrukci ve fagolysosomu, dokáže sekvestrovat malou GTPázu RAB5, tím se omezí vznik fagolysosomu. Ehrlichie do cytoplazmy napadené buňky sekretuje Etf-2 (Ehrlichia translocated factor-2), který se váže na RAB5 v místě inkluze, tím se zabrání spojení s RAB5 specifickým GAP a RAB5 zůstává v aktivní formě a nedochází k inaktivaci, která je potřebná pro lokalizování do endozomu a jeho vyzrávání a spojení s lysosomem.

Bibliografické údaje: