Medindex pro lékaře Časopisy: anotace NEJM - The New England Journal of Medicine 2018 NEJM July 12, 2018

NEJM

NEJM July 12, 2018

12.07.2018

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1716435

Léčba rekurentního glioblastomu rekombinantním poliovirem

Prognóza pacientů s rekurentním grade IV maligními gliomem je velmi špatná a v současnosti není efektivní léčbě. Autoři vytvořili studii k nalezení dávky a ověření toxicity u pacientů, dále se ověřovalo intranádorové „doručení“ léčiva PVSRIPO (recombinant nonpathogenic polio–rhinovirus chimera). PVSRIPO se váže na receptor pro poliovirus CD155, který je hojně exprimován na neoplastických buňkách solidních nádorů.
Do studie bylo zařazeno 61 pacientů s rekurentním glioblastomem IV grade, kteří dostali dávku PVSRIPO. Bylo podáváno 7 různých dávek mezi 107 a 1010 TCID50 (50% tissue-culture infectious doses). Nejprve v dávkově eskalační fázi a dále v dávkově expanzní fázi.
Dávková hladina -1 (5.0×107 TCID50) byla identifikována jako bezpečná dávka fáze 2, dávková hladina 5 (1010 TCID50) byla provázena grade 4 intrakraniální hemoragií okamžitě poté, co byl vyjmut katétr. K omezení místního zánětu v mozkové tkáni po aplikaci léčiva se podávaly dlouhodoběji glukokortikoidy. U dávkové hladiny 5 došlo k deeskalaci na dávku fáze 2. V dávkově expanzní fázi se objevily grade 3 komplikace u 19 % pacientů. Celkové přežití mezi pacienty s PVSRIPO dosáhlo plateau 21 % po 24 měsících a zůstalo i po 36 měsících.
Intratumorálně infuze PVSRIPO u pacientů s rekurujícím glioblastomem IV nemá neurovirulentní potenciál, četnost přežití mezi pacienty byla vyšší po 24 i 36 měsících než u historicky známých kontrol.


https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1803164

Adjuvantní endokrinní terapie u premenopauzálních žen s karcinomem prsu

Ve studii SOFT ( Suppression of Ovarian Function Trial) a 5leté studii s tamoxifenem a exemestanem (TEXT) se 5letá rekurence karcinomu prsu u premenopauzálních žen výrazněji snížila u žen, které užívaly aromatázový inhibitor exemestan a ovariální supresí, než u žen s tamoxifenem a ovariální supresí.
Tento text popisuje nové poznatky, update předchozích zveřejněných výsledků. V této studii byly ženy, které byly náhodně rozděleny do skupin, 5 let tamoxifen, tamoxifen + ovariální suprese, exemestan + ovariální suprese v SOFT a tamoxifen + ovariální suprese nebo exemestan + ovariální suprese v TEXT.
V SOFT bylo 8leté přežití bez nemoci bylo 78,9 % ve skupině s tamoxifenem, 83,2 % u tamoxifenu + ovariální suprese a 85,9 % u exemestanu + ovariální suprese. Celkové přežití bylo 91,5 %, 93,3 % a 92,1 %. U žen, které byly v premenopauze i po chemoterapii, bylo celkové přežití 85,1 %, 89,4 % a 87,2 %. U HER negativních žen byla distanční rekurence nižší v případě, že užívaly exemestan + ovariální supresi než v případě tamoxifen + ovariální suprese. Grade 3 a vyšší vedlejší účinky byly hlášeny u 24,6 % pacientek s tamoxifenem, u 31 % s léčbou tamoxifen + ovariální suprese a 32,3 % u pacientek s exemestanu s ovariální supresí.
Mezi premenopauzálními ženami s karcinomem prsu je přidání ovariální suprese k tamoxifenu výhodná, zvyšuje 8leté přežití bez nemoci i celkové 8leté přežití. Použití exemestanu + ovariální suprese má pak ještě lepší výsledky v případě přežití bez rekurence.

Bibliografické údaje:

Titul: VOL. 379 NO. 2
Vydavatel: Massachusetts Medical Society
ISBN: 1533-4406
Odkaz na stránky: https://www.nejm.org/toc/nejm/379/2