Lancet Mar 31, 2018

http://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(18)30475-6/fulltext

Siponimod vs. placebo v léčbě sekundární progresivní mozkomíšní sklerózy; dvojitě zaslepená, randomizovaná 3. fáze studie

Neléčení pacientů se sekundární progresivní mozkomíšní sklerózou (SPMS) se ukázalo jako přínosné. V této studii se sledovalo, zda siponimod může mít vliv na progresi SPMS, resp. zpomalení progrese. Studie se prováděla v 292 nemocničních zařízeních ve 31 zemích. Studie se účastnilo 1645 pacientů, kteří byli randomizováni. 1099 pacientů užívalo siponimod a 546 placebo. Studii dokončilo 903 pacientů se siponimodem a 424 s placebem. Primárním výstupem bylo vyhodnocení stavu po 3 měsících. 3měsíční CDP (confirmed disability progression) se objevila u 288 (26 %) pacientů se siponimodem a u 173 pacientů (32 %) s placebem. Vedlejší účinky se objevily u 89 % pacientů se siponimodem v. 82 % pacientů s placebem. Vážné vedlejší účinky byly zaznamenány u 18 % pacientů se siponimodem a u 15 % pacientů s placebem. Byly to hlavně lymfopenie, zvýšení transamináz, bradykardie, makulární edém, hypertenze, VZV reaktivace atd. Siponimod redukuje riziko progrese nemoci a nárust handicapu, výskyt nežádoucích účinků není mnohem vyšší než u placeba a jiných S1P modulátorů.


http://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(18)30493-8/fulltext

6měsíční vs. 12měsíční nebo delší duální protidestičková terapie po perkutánní koronární intervenci u pacientů s akutním koronárních syndromem

Současné guidelines doporučují podávat duální protidestičkovou terapii aspirin + P2Y12 inhibitorů po dobu 12 měsíců po implantaci léky uvolňujícího stentu u pacientů s akutním koronárním syndromem. Je otázkou, zda by nestačilo terapii zkrátit na 6 měsíců. Studie probíhala ve 31 centrech v Jižní Koreji. Studie se účastnilo 2712, 1357 pacientů dostávalo kombinovanou terapii 6 měsíců a 1355 užívalo terapii 12 měsíců a déle. Primárním výstupem byl výskyt úmrtí z jakékoli příčiny, infarkt myokardu nebo iktu během následujících 18 měsíců. Primární endpoint byl zaznamenán u 63 pacientů s 6měsíční léčbou a u 56 pacientů s 12měsíční léčbou (4,7 vs. 4,2 %). K úmrtí došlo u 2,6 % pacientů s 6měsíční léčbou a u 2,9 % pacientů s 12měsíční léčbou, k iktu došlo u 0,9 vs. 0,92 % pacientů, infarkt myokardu se objevil u 1,8 % vs. 0,8 % pacientů, trombóza stentu se objevila u 1,1 vs. 0,7 %. Vážné krvácení se vyskytlo u 2,7 vs. 3,9 % pacientů. U 6měsíčního podávání je mírně vyšší riziko infarktu myokardu, jiné parametry nejsou u 12měsíční léčby lepší a léčba vede k vyššímu riziku krvácení. Zkrácená terapie kombinací protidestičkových léků je bezpečná u pacientů s akutním koronárním syndromem, kteří podstoupili perkutánní koronární intervenci se zavedením stentu.

Bibliografické údaje: