Medindex pro lékaře Časopisy: anotace Blood 2018 Blood April 12, 2018

Blood

Blood April 12, 2018

12.04.2018

http://www.bloodjournal.org/content/131/15/1743

Proteomové profilování myší GvH nemoci odhalilo CCL15 jako nový biomarker u pacientů

Zlepšení diagnostiky a léčby jsou v případě GvH nutné, neboť tato je nejčastější příčinou nerelapsové mortality u dlouhodobě přežívajících pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických buněk. Cílem studie bylo najít vhodný biomarker, k tomu posloužil myší model chronické GvH nemoci. Byla provedena proteomová analýza. Byly nalezeny 4 proteiny, jejichž koncentrace se zvyšuje během cGvH nemoci. Jednalo se o RAS a JUN kinázovový aktivátor – CRKL, CXCL7, CCL8 a CCL9. Dárcovské T lymfocyty postrádající CRK/CRKL chrání před vznikem cGvH, reakcí germinálních center a infiltraci makrofágy, to v porovnání s wild-type myšmi. Protilátky blokující CCL8 a CXCL7 nebyly efektivní v léčbě cGvH nemoci. Blokování CCL9 dokázalo zvrátit cGvH klinickou manifestaci, histologické změny a imunopatologické znaky. CCL9 je zvýšeně exprimován hlavně v hladké svalovině cév u myší s cGvH nemocí. Zvýšení plazmatické koncentrace CCL15, lidský homolog myšího CCL9, byla v předešlé studii popsána u 211 pacientů s cGvH nemocí a byla také spojena s úmrtími na tuto potransplantační komplikaci. Existuje však i studie, kdy se CCL15 neprojevil jako prediktor objevení cGvH nemoci během následujících 3 měsíců. Výsledky dokládají, že je možné najít marker, který by pomohl diagnostikovat cGvH nemoc, může jím být i CCL15.


http://www.bloodjournal.org/content/131/15/1704

Venetoclax podávány pacientům s chronickou lymfocytickou leukémií, u nichž došlo k progresi během a po léčbě idelalisibem

Využití inhibitorů BCR je léčebnou taktikou v případě chronické lymfocytické leukémie (CLL). Je však otázkou, jakou využít terapií u pacientů, u nichž dochází k relapsu nebo jsou refrakterní k léčbě BCR inhibitory. Ve studii byl využit venetoclax, což je selektivní orálně podávaný BCL-2 inhibitor, který je účinný i u pacientů s delecí 17p. Tato studie sledovala účinek a bezpečnost venetoclaxu u pacientů, kteří bezúspěšně prošli léčbou idelalisibem. Studie se účastnilo 36 pacientů. 2 pacienti dosáhli plné remise, 1 měl kompletní remisi s nekompletní obnovou funkce kostní dřeně. 12měsíční doby bez progrese nemoci dosáhlo 79 % pacientů. Nejčastějšími vedlejšími účinky byla neutropenie, průjem, respirační infekce, trombocytopenie, nevolnost, únava, kašel, vyrážka a anémie. Těžké grade 3 a 4 byly hlavně hematologické, tj. neutropenie, trombocytopenie… U žádného pacienta nedošlo k tumor lysis syndromu. Venetoclax prokázal klinickou aktivitu a přijatelnou tolerovatelnost u pacientů s refrakterní nebo relabující CLL i po léčbě idelalisibem.

Bibliografické údaje:

Titul: Vol 131, Issue 15: 1629-1765
Vydavatel: American Society of Hematology
ISBN: 1528-0020
Odkaz na stránky: http://www.bloodjournal.org/content/131/15