Medindex pro lékaře Časopisy: anotace Transplantation and Cellular Therapy 2019 Biology of Blood and Marrow Transplantation July 2019

Biology of Blood and Marrow Transplantation

Biology of Blood and Marrow Transplantation July 2019

09.07.2019

Porovnání DLI a CIK terapie u pacientů s hematologickými malignitami

Infuze DLI (donor lymphocyte infusion) a CIK ((ytokine-induced killer cell therapy) jsou využívané u pacientů, u nichž došlo k relapsu hematologických malignit po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT). V této studii byla porovnána proveditelnost, bezpečnost a účinnost obou přístupů. Celkově bylo dáno 221 infuzí 91 pacientům (DLI 55 a CIK 36). Obnova T lymfocytů byla výrazně zlepšená po CIK terapii. Pacienti, kteří byli léčení CIK terapií, měli před HSCT horší prognózu (skóre rizika 2,1 vs. 1,7). DLI a CIK infuze navodily kompletní remisi u 29 % a 53 % pacientů. K relapsu došlo u 71 % a 47 % pacientů. V obou skupinách všichni pacienti, u nichž se objevil výrazný relaps v době imunoterapie (DLI 11 a CIK 8), nemoci podlehli. Pokud měli pacienti molekulární relaps nebo aktivní nemoc došlo ke kompletní remisi u 36 % a 68 % pacientů. 6měsíční celkové přežití bylo 57 % a 77 %, medián sledování byl 27,9 měsíců. 6měsíční kumulativní incidence relapsů byla 55 % a 22 % (DLI/CIK). Akutní GvH nemoc se vyvinula u 35 % a 25 % pacientů. Neobjevila se žádná úmrtí spojená s transfuzemi. Data ukazují, že CIK terapie má vyšší účinnost než DLI u pacientů, kteří jsou v riziku postransplantačního relapsu.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(19)30156-9/fulltext


Eltrombopag pro léčbu trombocytopenie po alogenní transplantaci kmenových buněk

Trombocytopenie je vážným problémem po transplantaci hematopoetických kmenových buněk a je nutné jej řešit. Eltrombopag je malomolekulární agonista trombopoietinového receptoru, který byl schválen pro léčbu imunitní trombocytopenické purpury a aplastické anémie. Autoři popisují stav 13 pacientů, kteří byli mezi roky 2014‒2017 léčení eltrombopagem (6 kvůli neuchycení trombocytů, 7 kvůli sekundárnímu selhání engraftmentu). Iniciální dávky 25 nebo 50 mg/den a následné zvyšování dávek bylo provedeno dle informací výrobce. Kumulativní incidence obnovení trombocytů na ≥50,000/μL nutnosti po minimálně 7 dní byla definována jako odpověď na léčbu. Celková četnost odpovědi byla 62 % (8 pacientů). Ze 6 pacientů s izolovaným selháním trombocytům 3 odpověděli na léčbu, ze 7 pacientů se sekundárním selháním trombocytů odpovědělo na léčbu 5 pacientů. Medián doby do odpovědi byl 33 dní. Nebyly zachyceny signifikantní rozdíly mezi obnovení destiček mezi pacienty s adekvátní a sníženou megakaryocytární rezervou v kostní dřeni. Eltrombopag byl dobře tolerovaný a žádný s pacientů nemusel ukončit léčbu. Pouze 3 pacienti se dožili konce observační periody. Hlavní příčinou byl relaps a GvH nemoc. Tyto výsledky naznačují, že navzdory dobré celkové odpovědi na eltrombopag, je neadekvátní engraftment trombocytů znakem špatné prognózy po alogenní transplantaci kmenových buněk.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(19)30085-0/fulltext

Bibliografické údaje:

Titul: Volume 25, Issue 7, p1271-1474
Vydavatel: Elsevier Inc.
ISBN: 1083-8791
Odkaz na stránky: https://www.bbmt.org/issue/S1083-8791(19)X0006-3