Biology of Blood and Marrow Transplantation February 2019

Charakter pozdních fatálních infekcí po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk

V tomto textu autoři analyzovaly pozdní fatální infekce (LFI) u pacientů po alogenní transplantaci kmenových buněk (HCT). Byla hodnocena incidence, typ infekce a rizikové faktory vedoucí k LFI u 10336 dospělých a 5088 dětí, kteří přežili více než 2 roky po první HCT bez relapsu. Mezi 2245 dospělými a 377 dětmi, kteří zemřeli, byly infekce primární příčinou smrti či k ní přispěly. K úmrtí vinou infekcí došlo u 687 (31 %) a 110 (29 %) pacientů. V době 12 roků po HCT je kumulativní incidence LFI 6,4 % u dospělých a 1,8 % u dětí. U dospělých je rizikovým faktorem pro rozvoj LFI vyšší věk, tj. nad 55 let, a chronická GvH nemoc v anamnéze, která byla dlouhodobě řešena imunosupresí. U dětí byly riziky pro vznik LFI chronická GvH nemoc s imunosupresí 2 roky po HCT nebo u dětí s vrozenými abnormitami erytrocytárních funkcí.
Studie dokládá důležitost sledování pacientů s ohledem na vážné infekce, zvláště u pacientů, kteří trpěli chronickou GvH nemocí.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(18)30598-6/fulltext


Anatomická distribuce kožního postižení pacientů s chronickou GvH nemocí

Málo je známé o anatomické distribuci kutánní chronické GvH nemoci. Zpracováním dat z ConsortiumImprovingOutcomesAssessment Study autoři hodnotili frekvenci a rozsah erytému a povrchové či hluboké sklerotizace v 8 anatomických oblastech u pacientů, kteří dostávali systémovou terapii. 339 pacientů s chronickou GvH nemocí bylo sledováno, z nich 182 mělo kožní projevy. Pokud byly postiženy končetiny, tak v 92 % také kontralaterálně, postižení vykazuje symetrii. Nejčastěji se jednalo o erytém, sklerotizace však byla častější, než se předtím tušilo. Erytém byl u 155 pacientů a skleróza u 53 pacientů. Erytém se nejčastěji objevoval na dolních končetinách (71 pacientů s kožními projevy), skleróza byla hlavně v oblasti hlavy, krku a pokožky hlavy. Hluboké skleróza se nejčastěji vyskytovala na horních a dolních končetinách (14+14 pacientů). Více než polovina pacientů s erytémem mělo difúzní postižení, zasaženy byly 4−8 regionů.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(18)30564-0/fulltext

Bibliografické údaje: