Biology of Blood and Marrow Transplantation April 2018

http://www.bbmt.org/article/S1083-8791(17)31158-8/fulltext

Diagnostické a prognostické plazmatické biomarkerů u syndromu idiopatické pneumonie u pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk

Syndrom idiopatické pneumonie (IPS) je neinfekční pulmonální komplikace po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HCT) a je těžké jej diagnostikovat. U 41 pacientů s IPS autoři našli 6 proteinových kandidátů na vhodný biomarkerů. Vzorky se hodnotily 7. den po HCT a při nástupu IPS. Dále se hodnotilo 162 vzorků od pacientů po HCT bez infekce a 37 od pacientů s respirační virovou pneumonií. Nejvhodnějšími pro odlišení IPS a nepostižených osob se ukázaly ST2 a IL-6. TNFR1 je nejlepším markerem k odlišení IPS a virové infekce. V dalších analýzách a statistických vyhodnoceních měl nejvyšší pozitivní prediktivní hodnotu pro výskyt IPS ST2. Autorům se tedy podařilo najít 3 plazmatické biomarkerů, které mohou sloužit pro screening IPS.


http://www.bbmt.org/article/S1083-8791(17)30876-5/fulltext

Homozygotní HLA-C1 je asociováno se snížením rizika relapsu po HLA-matched transplantaci u pacientů s myeloidní leukémii

NK buňky jsou zapojeny do reakce graft vs. leukémie po transplantaci hematopoetických buněk (HSCT), ta je zprostředkována receptory KIR. KIR2D receptorová rodina rozpoznává HLA-C alely s Asn80 (HLA-C1) a Lys80 (HLA-C2). Autoři sledovaly výsledky léčby mezi homozygoty pro HLA-C1/C1 a heterozygoty HLA-C1/C2, kteří podstoupili HLA-matched HSCT. Pracovali s daty od 10.638 pacientů. HLA-C1/C1 pacienti s akutní nebo chronickou myeloidní leukémií měli nižší četnost relapsů než HLA-C1/C2. Tento pozitivní efekt homozygotního HLA-C1 se neprojevil u akutní lymfoblastické leukémie, lymfomů nebo myelodysplastického syndromu. Poté autoři sledovali skupinu AML a CML. Pozitivní efekt HLA-C1/C1 nad HLA-C1/C2 se projevil nezávisle na příbuznosti dárce, přípravném režimu, přítomnosti akutní GvH nemoci, reaktivaci cytomegalovirus, naopak se tato výhoda vytratila u pacientů, u nichž došlo k oddálení dosažení plného chimérismu. Snížení rizika relapsu a prodloužení doby přežití bez nemoci je tedy lepší u pacientů C1/C1 než u pacientů C1/C2. Tento efekt byl zvýšen u pacientů, kterým byla podána HSCT s deplecí T lymfocytů a u dětí mladších 15 let.

Bibliografické údaje: